Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 26.4.2004
Svátek má Oto




  Výběr z vydání
 >FEJETON: Nashle v Unii
 >TÉMA: Drogová koalice
 >NÁZOR: Špidlův rok dlouhých nožů
 >INFO: Spravedlnost dětem - sdružení pro ochranu práv dětí, rodičů a prarodičů
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Vietnamec ex machina
 >PSÍ PŘÍHODY: Neohroženost s výhradami
 >SVĚT: Belgie a imigrace.
 >SVĚT: Genocida a bizární posun odpovědnosti
 >PENÍZE: Cenové politiky světových bank odhaleny
 >TÉMA: Všichni o všech všechno víme! Ale chceme to?
 >TÉMA: Kouř škodí
 >FEJETON: Od té doby, co mi píše Elene
 >MOBY DICK: Souboj ředitelů
 >LIDŠTINY: Válečný prezident aneb Bush z mrtvých
 >TÉMA: Státní správa

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
26.4. RODINA A PŘÁTELÉ: Vietnamec ex machina
Ondřej Neff

V sobotu jsme se vypravili na cyklovýlet: Velká Vločka, Malá Vločka, Šogo a já. Od Šogo (fenka rasy pointer) se samozřejmě nečekalo, že pojede na kole, to se čekalo od obou Vloček a ode mne. Režii výletu držela v rukou Velká Sněhová Vločka. Mým úkolem bylo nepřekážet, do ničeho se neplést a nezpůsobit škodu. Vše mělo být zařízeno, abych nějakým ničemným úkonem neroztrhal předivo příprav.
Takové uspořádání mi vcelku vyhovuje. Seděl jsem u počítače a psal - do poslední chvíle, kdy Velká Vločka vstoupila do místnosti a sdělila mi, že můžeme jet.
Vstal jsem, vyšel z domu, zamkl ho, nastoupil do auta (k volantu) a rozjel jsem se.
Ujeli jsme kilometr, načež Vločce sklouzl zrak na moje nohy, potažmo boty.
"Kde máš cyklistické boty?" ptala se.
Měl jsem na sobě kožené polobotky, ty, které bych si vzal například , kdyby mě anglická královna pozvala na kafe a na kus řeči.
"Tak otoč."
Nesnáším vracení se. Odpověděl jsem, že miluji cyklistické výlety v rozbahněném terénu s koženžými polobotkami na nohou. Pravda, každým kilometrem, který jsem odkrojil od vzdálenost dělící nás od cíle cesty, rostl můj - zprvu mírný - vnitřní neklid. Ono je to sice hezké tvrdit, že miluji cyklojízdu v terénu s polobotkami na nohou, ale je to pravda? Miluji opravdu polobotky jinde než v kafírenském sálku anglické královny?

Obě Vločky si nonšalantně vyprávěly, jak jsou zvědavé na moje cyklovýkony s polobotkami na nohou.
A bylo to tu: vjeli jsme do vesnice, a na návsi si otevřel Vietnamec stánek s teniskami! Byla to skutečná bytost? Anebo to byla bytost vytvořená mou úzkostí?
První varianta byla pravděpodobnější.Kdyby totiž ten Vietnamec měl být dítětem mé úzkosti, musel by měřit tři metry a vážit dva a půl metráku.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku