Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 26.4.2004
Svátek má Oto




  Výběr z vydání
 >FEJETON: Nashle v Unii
 >TÉMA: Drogová koalice
 >NÁZOR: Špidlův rok dlouhých nožů
 >INFO: Spravedlnost dětem - sdružení pro ochranu práv dětí, rodičů a prarodičů
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Vietnamec ex machina
 >PSÍ PŘÍHODY: Neohroženost s výhradami
 >SVĚT: Belgie a imigrace.
 >SVĚT: Genocida a bizární posun odpovědnosti
 >PENÍZE: Cenové politiky světových bank odhaleny
 >TÉMA: Všichni o všech všechno víme! Ale chceme to?
 >TÉMA: Kouř škodí
 >FEJETON: Od té doby, co mi píše Elene
 >MOBY DICK: Souboj ředitelů
 >LIDŠTINY: Válečný prezident aneb Bush z mrtvých
 >TÉMA: Státní správa

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
26.4. SVĚT: Belgie a imigrace.
Jaroslav Teplý

Jan Kovanic napsal zde 22.4. v článku "Ošklivá holčička, ošklivý chlapeček", že

...Ošklivá holčička (Oriana Fallaci) tvrdí, že se z Evropy stane "Eurábie". Nebezpečný prý není ani tak bin Ládin, jako hromadná muslimská imigrace. Přistěhovalci "se usazují u nás, v našich domovech, a přitom nerespektují naše zákony, vnucují nám své ideje, své zvyky, svého Boha." Totéž jsem slyšel v Bruselu od místních lidí, kterým se nelíbí, že místní muslimští imigranti, kteří obydlili nejbližší okolí historického středu města, sice žádají vymoženosti demokracie, ale přitom se necítí být Belgičany, nechtějí být Belgičany, a nelíbí se jim, že Belgičané jsou Belgičany... Belgičané jim přitom umožňují účast v komunálních volbách, ačkoli nemají občanství. Muslimští Marokánci by chtěli mít volební právo i ve volbách "federálních" - i bez toho občanství. A orgány Evropské unie, sídlící v Bruselu, jim v tomto tlaku pomáhají...

Já bych k tomu dodal, že v Holansku si přistěhovalci- allochtoni - dokonce už také stěžují, že je v zemi příliš mnoho přistěhovalců, přestože se najdou ješte dnes autochtonní politicky korektní psychopati, podle kterých je tam stále místa dost.

Mám ovšem dojem, že Belgie je politickou korektností možná více postižena než Holandsko. Příklad: před několika lety rozhodly tamní novodobí strážci morálky, že se u belgických soudů bude soudit genocida bez ohledu na to, kde ve světě k ní došlo. Podíváme-li se na politickou a mocenskou váhu Belgie ve světovém měřítku, nemůžeme než užasnout nad téměř nepředstavitelnou a utopickou drzostí takového trpaslíka. Rozsudků pochopitelně moc nebylo, já sám vím o jednom. Dvě (černé) jeptišky odněkud z Rwandy byly odsouzeny do vězení za to, že zavinily nebo přispěly k zavraždění asi 5000 osob. Současně s nimi byli odsouzeni i dva muži, ale nedovedl jsem si představit, jak to ty jeptišky navlékly a blíže jsem se o to nezajímal. Nicméně došlo i k dalším žalobám podávaným progresivními horkými hlavami hlavně na izraelské osobnosti (Sharon) a na řadu amerických prominentů (jako je president Bush a jeho otec).

To samozřejmě vyvolalo nelibost v Americe, která pohrozila, že stáhne velitelství NATO z Belgie a nepošle žádné diplomaty do Belgie, jestliže zákon o genocidě nebude zrušen. Pod americkým tlakem rozhodla belgická vláda, že zákon bude platit jen pro Belgičany nebo osoby , které v Belgii žijí déle než 3 roky Tehdejší generální sekretář NATO Robertson se k tomu vyjádřil, že upřímně doufá, že se zabrání velké krisi. Význačný funkcionář křesťansko-demokratické oposiční strany Yves Leterme se v červnu 2003 po rozhovoru s americkým velvyslancem vyjádřil, že se ministr zahraničí Michel, který zákon zuby nehty hájil až do hořkého konce, nesmí vrátit do nové vlády premiéra Verhofstadta. Podle holandského deníku De Telegraaf je ovšem známo, že jak Verhofstadt, tak Michel si "rádi natáhnou velké kalhoty" a neváhají poštvat proti sobě zbytek světa, když se jim to zdá nutné.

Jak hluboko je Belgie rozvrácena politickou korektností, ukazuje právě teď rozhodnutí odvolacího soudu v Gentu, který po čtyřletých tahanicích prohlásil po žalobě belgického "Centra pro rovnost šancí a potírání rasismu" stranu Vlámský blok za rasistickou. Tato strana je označována za extrémně pravicovou hlavně proto, že se vyjadřuje o problémech s přistěhovalci zcela otevřeně, asi tak jako bruselští občané vysvětlovali situaci Janu Kovanicovi. Stručně o tom referoval teletext státní holandské televise, že soud založil své rozhodnutí na volebním programu Vlámského bloku, ve kterém mimo jiné stojí kolik procent cizinců v Belgii je kriminálních - podle deníku Metro z 24.4.2004 je to kolik procent cizinců je mezi odsouzenými zločinci.

Rozsudek soudu je různě interpretován, nikdo neví, jak dalekosáhlé důsledky bude rozhodnutí soudu mít. Jedna politicky korektní dušička se už vyjádřila, že po tomto rozsudku nebude žádná strana moci spolupracovat s Vlámským blokem. Dosud s ním také žádná strana nespolupracovala, Vlámský blok byl totiž ostatními stranami bojkotován tzv. sanitárním kordonem. Bude-li gentský rozsudek potvrzen vyšším Kasačním soudem, mohou se ostatní strany pokusit dát Vlámský blok prohlásit za nezákonnou stranu a to by teprve byla ta pravá "demogracije". Ovšem je s tím potíž, protože počet voličů Bloku od voleb k volbám stoupá.

Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění by měl Blok získat v červnových volbách 21,7% vlámských hlasů, což by bylo víc než očekávaných 21,4% hlasů pro liberální stranu VLD premiéra Verhofstadta. Při větším zisku Bloku by mohlo být utvoření nové vlámské vlády značně ztíženo. Ostatně v anketě listu Het Laatste Nieuws odpovědělo 68% z pěti set dotázaných osob, že soudním rozsudkem Blok jen získal, kdežto 27% soudí, že Blok ztratí v červnových regionálních volbách.

Samozřejmě nejen stoupenci Bloku, ale i jiní občané si mohou klást otázku, zda za rozhodnutím soudu není zákulisní vliv ostatních vlámských politických stran, které se obávají dalšího růstu Bloku a domnívají se, že stále ještě platí, že je-li v rozporu politická korektnost s pravdou, je to pravda, která musí ustoupit. Při tom by jim mělo stačit podívat se přes plot do Holandska. Pim Fortuyn tam charakterisoval situaci do jisté míry radikálněji než Blok. Byl proto zavražděn za okolností, které byly jen politicky korektně vyšetřovány, ale dnes už politické strany, které mu za života jen nadávaly, jeho názory v podstatě převzaly.

Vraťme se závěrem k Orianě Fallaci a jejímu názoru, že nebezpečím pro Evropu je hromadná muslimská imigrace. Ve stejné situaci je i Amerika s katolickou mexickou imigrací. Business Week uveřejnil před několika týdny rozbor situace pod názvem "Hispánská Amerika" a položil otázku "Je Amerika (na tuto imigraci - J.T.) připravena?". Jeden čtenář na ni redakci odpověděl:

"Není, vůbec ne. Západní politici odmítají vzít v úvahu následky populační explose chudých zemí, zatímco tyto země vidí unikátní příležitost zmocnit se západního bohatství jednoduše přestěhováváním enormních přebytků svého obyvatelstva do Ameriky a Evropy."

Nejde o obsah této odpovědi, který je nevyvratitelný, ale o fakt, že byla otištěna. To nebylo ještě před několika lety možné. Snad to také Američanům stejně tak jako Evropanům začíná pozdě, ale přece docházet.

25.04.2004




Další články tohoto autora:
Jaroslav Teplý

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku