Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 30.4.2004
Svátek má Blahoslav




  Výběr z vydání
 >MÉDIA: Donathovi psavci v akci
 >POLITIKA: Jak rozhoduje soudce Ústavního soudu JUDr.Miloslav Výborný
 >POSTŘEH: O tunelování
 >DETEKTIVKA: Bylo nebylo
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Závod míru
 >PSÍ PŘÍHODY: Prohazovaná miska
 >HISTORIE: Lipjagy 1918
 >POLITIKA: 56. výročí nezávislosti Státu Izrael
 >DOPRAVA: Cyril Svoboda nás připravil o peníze
 >SPOLEČNOST: Hokejové šílenství
 >PENÍZE: Ceny nemovitostí opět spurtují, hlásí The Economist
 >ZE STARÝCH NOVIN: 1. máj 1934 a perspektivy v medicíně
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: České ovečky jdou do unie
 >DOKUMENT: Tisková zpráva o zmražení majetku Vladimírovi Železnému
 >HISTORIE: Marx - mýtus a skutečnost

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
30.4. RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Závod míru
Ondřej Neff

Jako každý pátek pokračuji i dnes ve vzpomínání na má dětská léta mezi mým pátým a patnáctým rokem věku. Celý seriál se dá číst na mém osobním webu Hyena.cz.
Dodnes se jezdí cyklistický Závod míru, letos se pojede už po 57. od osmého května do šestnáctého. Asi někoho zajímá, ale tenkrát, v padesátých létech, to byla událost, na kterou jsme se těšili, jako se dnes lidé těší na mistrovství světa v hokeji. Neměli jsme kola - pořádali jsme Závody míru v běhu - běhalo se kolem rozlehlého bloku naší školy. Měli jsme týmy, každý měl svoji vlajku, byl to dotek zakázaného ovoce, když se tým pyšnil anglickou nebo francouzskou vlajkou! Ano, v Závodu míru startovali i jezdci Odtamtud, ze zakázané zóny zpoza hranic, o které se oficiálně vyprávěly jen ty nejhorší věci.
Před školou jsme měli křídou namalované obdélníky na chodníku, to byla "depa". Nezávodila celá třída: jen nejzdatnější běžci - samozřejmě to jsem nebyl já, s mýma krátkýma nohama a tlustým zadkem. A když pak skutečný Závod míru projížděl Prahou, to byla událost prvotřídní. V tom šedivém nudném městě, kde se nikdy nic nedělo, byl cyklistický závod úžasná atrakce. Utkvělo mi v paměti, jak jsem jednou si vydobyl flek na vyvýšeném místě někde u Prašné brány v hustém davu lemujícím dráhu pro cyklisty. Pak profrčel peleton, dodnes slyším svist galusek, někde vpředu se cosi zažlutilo. Nejspíš to byl Němec (hodný, východní) Schur, hrdina té doby. Závod se jezdil mezi Prahou, Berlínem a Varšavou, každý rok jinudy. Letos se pojede z Bruselu do Prahy. Tak tohle by nebylo tenkrát možné. n by ten Schur možná před hranicemi zahnul.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku