Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 29.4.2004
Svátek má Robert




  Výběr z vydání
 >ZE STARÝCH NOVIN: 1. máj 1934 a perspektivy v medicíně
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: České ovečky jdou do unie
 >DOKUMENT: Tisková zpráva o zmražení majetku Vladimírovi Železnému
 >HISTORIE: Marx - mýtus a skutečnost
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Přelstěná hovada
 >PSÍ PŘÍHODY: Ztráty a nálezy
 >NÁZOR: Jak se štědrost nevyplácí
 >NÁZOR: Průzkumy veřejného mínění
 >NÁZOR: Podnikatelé
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >INFO: Růžový panter o NBÚ
 >POSTŘEH:O stydlivosti
 >NÁZOR: Padělané šatstvo
 >NÁZOR: O překupnících
 >TÉMA: Lidovci na drogách

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
29.4. POSTŘEH:O stydlivosti
Ivo Rýznar

Mám stydlivého synka. Když byl maličký a byli jsme venku, stačilo aby jej oslovil někdo "cizí" a v tu chvíli byl pověšen jako klíště na mé noze. Teď už je větší a má noha je mu malá, přesto však, než by zapřádal rozhovory, raději se jenom červená a mlčí. No, nakonec je to možná lepší, než kdyby byl hogo fogo hned s každým kamarád. Inu, geny se nezapřou. Byl jsem, a zčásti jsem pořád, úplně stejný. Ještě dnes mám v živé paměti, jak jsem coby pětiletý klouček utekl před svými čtyřmi sestřenicemi, které přišly na návštěvu...

Minulý týden jsem byl nakoupit v jednom nejmenovaném supermarketu. V ďáblickém Kauflandu. Po vybrání zboží a jeho zaplacení jsem vyjel před vchod a zamířil k vozíkovému parkovišti. Nasměroval jsem se k jedné, náhodně vybrané řadě. Všiml jsem si, že právě k ní přišla jakási starší paní, chvíli si prohlížela mechanismus pro vkládání zálohy, pak zavrtěla hlavou a odešla k jinému volnému vozíku. Že by byl porouchaný? To by mi nevadilo. Navíc se ve mně probudil technický duch, mohl bych se pokusit jej opravit. Jenomže jak jsem se blížil i inkriminovanému vozíku, všiml jsem si, že ze zálohovacího strojku vykukuje stříbrná mince. Vzít si ji? Nevzít? Někdo ji tu mohl zapomenout. Stát se to mně, pro pětikačku bych se určitě nevracel. Jo kdyby to byla jednoeurovka... Ale co když ji tu naopak někdo nechal schválně a teď se zpovzdálí dívá, kdo si ji uzme? Má mysl, zdegenerovaná pořady se skrytou kamerou, byla zmatena. Pomalu jsem překládal nákup z vozíku do tašek a horečně uvažoval. Vzít? Nevzít? Nebo ji snad odnést na policii a nahlásit nález? Víte, jak jsem se nakonec rozhodl? Nepovím.

Ta paní, která vozík okukovala přede mnou, se asi také styděla. Ještě víc než já...


Další články tohoto autora:
Ivo Rýznar

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku