Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 7.5.2004
Svátek má Stanislav




  Výběr z vydání
 >EU: Jak nás vítala země Rakouská v EU
 >EU: Schumanův Den Evropy
 >FEJETON: Miluji Martinu Balogovou!
 >DETEKTIVKA: Jednou tě zabiju
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Muzika, písničky
 >PSÍ PŘÍHODY: Odmítnutý nápadník
 >POSTŘEH: O Zeměkouli
 >PRÁVO: Učitelka vyhrála soud proti zaměstnavateli
 >EKONOMIE: Měřič státního dluhu
 >Outkast – pěkně časovaná bomba
 >PENÍZE: Vstup do EU klientům bank příliš nepřinese
 >TÉMA: Výpověď Vladimíra Železného před vyšetřovací komisí
 >INFO: Convoy of remebrance 1945
 >LIDŠTINY: Amerika útočí na Irák, obři útočí na Ameriku.
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Český nacionalismus a populismus na vzestupu

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
7.5. EKONOMIE: Měřič státního dluhu
Radim Valenčík

 

Na stránkách www.liberalnistrana.cz byla umístěn měřič státního dluhu. Z toho, jak tisíce naskakují každou vteřinu se vám může udělat nevolno. Vydržíte-li sledovat měřič deset minut, stihne Špidla zatnout sekeru asi dva a půl milionu. Přitom - co je to deset minut? Je ale státní dluh opravdu špatný? Komu škodí? A co by se stalo, kdyby rostl ještě rychleji? Předesílám, že veškerá kritika státního dluhu je stejně tak kritikou většinového hlasování o cizích penězích v demokratických společnostech. Je v podstatě jedno, jestli si chudý Standa s Vláďou odhlasují, že si násilně přisvojí majetek bohatého Mirka, nebo se zadluží a donutí splácet ještě nenarozeného Honzu. Princip je stejný - při zdaňování bere stát peníze existujícím lidem, při zadlužování neexistujícím. Může-li většina využít takového hlasování, je samozřejmě zaděláno na vyšší daně a rostoucí dluh. Nelze kritizovat osmdesátiletého dědečka za to, že by hlasoval pro získání mimořádného příspěvku ve výši 100.000,- Kč, který by byl kryt dluhopisem s dvacetiletou splatností. Je možné, nebo dokonce nutné, kritizovat systém, který toto umožňuje. Systém, který ničí základní hodnoty, jako soukromé vlastnictví a nahrazuje je "domluvou" většiny o využití majetku bez souhlasu jeho vlastníka.

Z čistě ekonomického hlediska lze těžko říci, zda je horší zadlužení, či zdanění. Zadlužení vytváří dodatečné náklady ve formě úroků, které nic nepřináší[1]. Navíc zde chybí alespoň chatrná možnost výši dluhu ovlivnit ze strany těch, kteří jej budou splácet. Ty sice stát klidně zadlužuje, ovšem zároveň jim nedává volební právo. Ještě extrémnější je to v případě těch, kteří se ještě nenarodili. Na druhou stranu okamžité zvýšení daní přináší stejné množství problémů. Je notoricky známo, že daně rády rostou, ale velice nerady klesají. Je tedy v podstatě jedno, jestli stát financuje své nenasytné potřeby daněmi, nebo zadlužením.

Měřič státního dluhu si klade za cíl ukázat nejviditelnější zrůdnost existence socialistického státu. Má viditelně znázorňovat, jak prostředky, které mohly být svobodnými lidmi použity k naplnění jejich snů, závratnou rychlostí odtékají do nicoty. Ukázat, jak roste účet našich dětí, které zavazujeme zaplatit za naše dnešní "budování světlých zítřků", za které nám jistě jednou poděkují.

Měřič státního dluhu byl vytvořen pro účely názornosti - částky, které tak rychle "rotují", jsou ještě představitelné. Pokud by bylo záměrem ukázat celkové tempo přerozdělení[2], pak by částky narostly do takových rozměrů, že by podle zákonů profesora Parkinsona byly zcela neuchopitelné. A vyžadovalo by to výkonnější počítač. Proto ukazuje měřič pouze rychlost, kterou nám socialisté kradou naši budoucnost a ne rychlost, kterou nám kradou naši přítomnost - ta je mnohem vyšší.

 

Radim Valenčík, ml

 

autor je místopředsedou Institutu Karla Havlíčka Borovského, www.ikhb.cz

e-mail: radim.valencik@seznam.cz



[1] Samozřejmě, že předpoklad, že samotné státní výdaje "na něco" alespoň někomu něco přinášejí, nemusí platit. Státní výdaje mohou mnoho lidí poškozovat. V takovém případě je relativně "lepší", aby tyto peníze plynuly "pouze" do černé díry úroků. Každopádně zbytečnost výdajů na úroky je dostatečně jasná.

[2] Tedy v čase rozložený pohyb prostředků od lidí, kteří vynaložili úsilí k jejich získání, do realizace zcela obludných cílů "pánů nahoře", kteří s nimi pak konají "dobro" podle svých představ.




Další články tohoto autora:
Radim Valenčík

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku