Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 25.5.2004
Svátek má Viola




  Výběr z vydání
 >EKONOMIKA: Asijské trhy by mohly být velice atraktivní
 >KOMENTÁŘ: Energie poslance Karase
 >ARCHITEKTURA: Plečnikova Lublaň
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Žaluji komunistické zlo
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Kouzlo statistiky
 >PSÍ PŘÍHODY: Psí počasí? Megapsí nepočasí!
 >NÁZOR: Lidská práva - "svaté pravdy" anebo dialog?
 >NÁZOR: Duch ranně feudálního Hradu opět ožil.
 >POLITIKA: Hrozby Česku podle Klause
 >POSTŘEH: O nerovných přátelstvích
 >FEJETON: Co literatura i televize dluží šachu?
 >PITOMINA: Příšerné plácání pro pitomce
 >PENÍZE.CZ: Refinancování hypoték aneb nic není definitivní
 >Frackové znovu udeřili
 >ZÁKON: Ministr Gross ve spárech korupce

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
25.5. POSTŘEH: O nerovných přátelstvích
Ivo Rýznar

Kolikrát jsem už viděl v časopisech nebo v e-mailech od kamarádů fotografie, na nichž byla zachycena zvířata, jejichž soužití jsem si ani v nejbujnější fantazii nedokázal dříve představit. Kachní mládě sedící na tlapě tygra. Kočka hrající si s kanárkem. Krokodýl s králíkem čumák na čumák. Predátor se svou potenciální obětí. Pokaždé jsem takové obrázky považoval za nahrané, případně za fotomontáž. Když se kolikrát spolu nesnesou ani tvorové stejného druhu (homo sapiens), jak by mohla šelma se svým obědem?

Můj názor se ale začal měnit v době, kdy si rodiče pořídili psa a kocoura. Jak se mají rádi hafani s kočkami znám například ze seriálu Mach a Šebestová, ale Oskar (pamatujete?) je kocour, a tak mne jeho přátelství se psem Benem ani moc nepřekvapilo. Kolikrát jsem je při hrách pozoroval. Modelová situace: Ben polehává na zemi, a kde se vzal tu se vzal, přiběhl kocour. Několikrát strčil čumákem do psa, ten vstal a začal mu oplácet stejnou. Oskarovi však dlouho hravá nálada nevydržela, a tak se po chvíli uklidil do vyšších pozic, kam pes přece jenom vyskočit nedokáže.

O víkendu jsem byl rodiče navštívit. Po sdělení nejnovějších společenských novinek jsem se dozvěděl, že se Oskar ztratil, už týden po něm není ani vidu ani slechu. Buď dospěl a šel někam za kočkami, nebo... Kdo ví? Ale pes si prý za něj našel náhradu. Jednu z hejna slepic, které pobíhají po dvorku. Zřejmě je nějaká vadná, neboť se od Bena klidně nechá oškubávat a neuteče. No, slepičí mozek je slepičí mozek.

V sobotu jsem se na vlastní oči přesvědčil, že nejde jenom o škubání peří. Vyšel jsem na dvůr a spatřil neuvěřitelnou scénu. Na zemi před psí boudou spousta peří, Ben na řetízku a vedle ona potrhlá nosnice. Řetízek měla obtočený a utažený kolem krku, a jak se pes proháněl po okolí, ona (zřejmě dobrovolně) za ním. Vyprostil jsem ji z oprátky, neb slepičí polévka k obědu by byla mimo pořadí, a hafanovi jsem vyhuboval. Pokusil jsem se slípku zahnat k houfu jejích družek, ale marně. Nevím, jestli měla Bena tak ráda, nebo zda jen opětovala jeho náklonnost. Pak mne však napadlo ještě něco jiného.

Jestli totiž není masochistka?


Další články tohoto autora:
Ivo Rýznar

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku