Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 30.8.2004
Svátek má Vladěna




  Výběr z vydání
 >CAUSA PŘIBYL: Trapná nedůslednost normalizačního publicisty Justa
 >MÉDIA: Prezidentská kampaň v USA očima novináře
 >AMERICKÝ STAV VĚCÍ 2: Hnědnoucí a žloutnoucí
 >NÁZOR: Basa tvrdí muziku
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Co všechno se může stát
 >PRÁVO: Co lze očekávat od nového ministra spravedlnosti
 >PSÍ PŘÍHODY: Ta zlá bouřka
 >CHTIP(y): Něco pro zlepšení nálady
 >NÁZOR: Okurková sezona se letos nekoná
 >PENÍZE.CZ: Investiční životní pojištění: jak na něj III.
 >MÉDIA: Pojďte hrát hru "Každý hledá svého Přibyla"
 >PRAHA: Pieta pro pamětníky a "Kultur fýr Bémen"
 >POLITIKA: Neúplatný babral
 >MOBY DICK: Dovolená nedovolená
 >POLITIKA: Vstříc zářným socialistickým zítřkům

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
30.8. PRÁVO: Co lze očekávat od nového ministra spravedlnosti
Edmont Dante

Jistě jste zaregistrovali články v denním tisku "Němec: Soudce budeme víc kontrolovat", "Váš případ prošetřím, slibuje ministr" a "Bič na pomalé soudce podle odborníků nezabere" a podobně. Velmi pozorně jsem četl a čtu všechny články o justici. Ne, není to můj koníček, ale naše firma má v různých sporech zablokovány peníze, které nám scházejí a přiznám se, že mám toho tak akorát dost.

V článku "Váš případ prošetřím, slibuje ministr" jde o spor táhnoucí se 13 let, což není zase až tak zarážející a je celý jeho průběh popsaný v MF Dnes. Ale tady čtu, že se vleče dalších 77 000 případů. Pouze si lze položit otázku "A těch 77 000 také prošetříte pane ministře?" Chápu, že to nejde, ale proč pak zvýhodňujete jednoho člověka? Právo by mělo příslušet všem stejně. Jak přijdou k tomu ostatní občané ve stejné situaci?

Další článek se jmenuje "Němec: Soudce budeme víc kontrolovat". Tento název článku mě mimořádně zaujal, protože jsem se o tento problém zajímal a opravdu nevím, jak lze soudce kontrolovat. Pochopil jsem až po přečtení článku. Bude se elektronicky kontrolovat délka sporů. A co k tomu říká pan ministr: "Soudci musí vědět, že je vysoká pravděpodobnost, že se jich opravdu přijde někdo zeptat, proč u nich některý případ leží tak dlouho." No ti jsou již teď strachy bez sebe.

Již jenom názvy článků jsou nesmyslné. "Bič na pomalé soudce nezabere". Jaký bič? Vždyť žádný není, soudce je absolutně nezávislý a když vyloženě neudělá pořádnou ránu tak je nepostižitelný. A uveďme si slova pana ministra Němce, která to potvrzují: "…já jsem ještě z opozičních lavic v letech 1998 až 2002 spolupracoval na změně zákona o soudcích .........................jenže pak to Ústavní soud na podnět tehdejšího presidenta Václava Havla zrušil. Takže pozice soudců zůstala neotřesitelná."

I zde po přečtení článku jsem se dověděl, že jde o plané představy ministra což je opět hledání spásy v elektronické kontrole lhůt.

A proč tedy odborníci, což jsou soudci a advokáti, ve stejném článku tvrdí, že "bič" nezabere? Soudci tvrdí, protože "nejsou lidé". Je údajně málo soudců. Advokáti ústy Jiřího Teryngla prohlašují, protože soudci za soudní průtahy nejsou kárně postihování.

A co prohlašují ti, co tomu nerozumí, což jsme my laici, kterých se ovšem konání soudů bezprostředně dotýká? Pan ministr mi ve svých názorech na řešení problému připomíná lékaře, který dal pacientovi injekci a nějak se mu to nepovedlo a pacient zaslzel. Ale tím přivedl lékaře na převratnou myšlenku, že oči jsou nervově propojeny se zadkem. Aby si teorií ověřil bodl skalpelem pacienta do oka a - měl pravdu, protože ten se bolestí "potentoval".

Dokáže někdo pochopit, že soudní průtahy, které chce ministerstvo elektronicky sledovat, nejsou příčinou problému, ale důsledkem. A důsledkem čeho? Špatné práce soudů!

Teď se dívám na šanony plné spisů a uvažuji, který vytáhnout a citovat z různých sporů. Přiznám se, že se mi nechce a tak pouze z hlavy uvedu pár příkladů.

Znalost některých soudních znalců je katastrofální. V jednom sporu se nám podařilo naprosto zpochybnit několik posudků a byl jmenován tuším třetí, ne-li čtvrtý, tak zvaný revizní znalec. A ten na otázku soudu jaké skryté závady na vozidle byly a v jaké výši písemně sdělil, že došlo k rozbití skla, polámaní palubní desky, vytržení rádia atd. Takže dle pana znalce skryté vady jsou ty, které Vás ihned uhodí do oka. Když jsem se ho začal vyptávat, přestože mě advokát od toho zrazoval, jaký je rozdíl mezi skrytou a zjevnou závadou, po chvilce začal na mě celý zrudlý řvát: "Kdo je znalcem? Já, nebo vy?" Jak ale můžete být znalcem, když neznáte takové základní věci, namítl jsem. Představte si, že paní soudkyně okřikla mě, ať pana znalce nechám pokračovat. Já bych ho nenechal pokračovat, ani bych mu nezaplatil za znalecký posudek.

Proč hovořím o tomto znalci. Protože u soudu byl na něho učiněný dotaz, kolik takových posudků ročně udělá. Ten dotaz směřoval k tomu, aby se zdůraznilo, jaký je to skvělý renomovaný znalec celostátního významu. Jen na okraj, nedávno byl v televizi, kde komentoval nějakou událost, raději jsem přepnul na jiný program. Tak jsem se podíval kolik si účtoval za revizní znalecký posudek. Byla to částka něco přes 5.000,- Kč. Za vystoupení u soudu dostal 1.800,- Kč. Vynásobil jsem to jím sděleným počtem soudních posudků za rok a došel jsem k částce řádově dva miliony. Já mu je nezávidím, ale za co je má, tak to mi uniká.

Teď něco k soudcům. Opět z řady sporů vyberu pouze jeden, na kterém se pokusím zobrazit odbornost soudců. Stručně, co se událo: Nechal jsem do služebního vozu namontovat zařízení na PB. Firma nám nenamontovala jednu součástku a vozidlo vykazovalo velké problémy. Požadovali jsme nápravu u odborné firmy a samozřejmě, že jsme nepochodili. Byli jsme tedy nuceni se obrátit na soud. Soudu jako důkaz náš advokát předložil:


Vyjádření statutárního zástupce pro montáž PB pro danou oblast.
Vyjádření výzkumného ústavu, který posuzoval vhodnost zařízení ke schválení.
Vyjádření ministerstva dopravy a spojů, že součástku je nutno standardně montovat.
Informaci ministerstva dopravy a spojů o zadržení oprávnění k montáži PB žalované firmě z důvodu závažného porušení povinností při montáží.

Zde musím poznamenat, že dozor pro montáž PB provádí právě ministerstvo, což je nejvyšší autorita. U všech těchto oznámení je citována norma, která montáž součástky nařizuje.

Soud si nechal přes všechny tyto důkazy udělat znalecký posudek jehož závěr zněl: Z legislativních důvodů je nutné součástku montovat. I zde bych se rád zmínil o znaleckém posudku, který byl velmi rozsáhlý a obsahoval odstavec, kde soudní znalec tvrdil, že z technického hlediska součástka není nutná, protože vozidlo jede i bez ní. Je to stejné, jako by znalec pro elektrozařízení tvrdil, že pojistky a jističe nejsou potřebné, protože motory se točí i bez nich a světla také svítí bez nich. Takže poslání této části znaleckého posudku mi naprosto uniká.

Nicméně přes všechny tyto důkazy jsme spor prohráli. Nebudu popisovat co všechno pan soudce předvedl. Advokát podal procesní odvolání, ale pro mě to byl tak silný zážitek, že jsem podal na okresní soud žalobu ke krajskému soudu.

Proběhlo jednání u krajského soudu na základě moji žaloby na okresní soud. Předcházela tomu dojemná snaha, abych od žaloby ustoupil, není důvod k žalobě, pak dohadovaní zda mám vystupovat jako právnická, nebo fyzická osoba a podobně. Přesto jednání proběhlo a vlastně nic se neprojednávalo. Moje žaloba zní na porušení mého práva na spravedlivý proces zaručeného Ústavou. Dostal jsem rozsudek, kde je mi stručně řečeno: Ať se děje co se děje, když se tak děje před soudem, tak se vlastně nic neděje a moje práva nemohou být porušená. Odvolal jsem se k vrchnímu soudu, protože nemohou-li být moje práva soudem porušená je zřejmé, že žádná nemám a požádal je, aby s rozhodnutím počkali na rozsudek krajského soudu, tentokrát v procesním odvolání. A nyní již proběhlo i jednání u krajského soudu v procesním jednání.

Nyní mám jeden rozsudek krajského soudu, kde se hovoří, že jednání u okresního soudu proběhlo (pro odborníky - nedošlo k porušení formy a obsahu) v rámci daného příslušnými předpisy a moje práva vlastně ani nejdou porušit, když se tak děje při jednání před soudem.

Od téhož krajského soudu je druhý rozsudek, ještě ho nemám písemně, který spor vrací okresnímu soudu a je to doprovázeno přesně body, které uvádím ve své žalobě na okresní soud, kdy se domnívám, že tento pochybil a tím porušil moje právo na spravedlivý proces. Samozřejmě, že tento rozsudek jako důkaz pošlu vrchnímu soudu.

Ještě se zmíním o jednání před krajským soudem v procesním odvolání. Bylo konstatováno, že soudce okresního soudu si plete žalovaného a žalobce, špatný výklad zákonů, špatné uplatnění zákonů, třeba používá občanský zákoník, místo obchodního zákoníku, přestože jde o spor firem atd. Přiznám se, že jsem cítil takové uspokojení, když jsem to poslouchal, ale pouze do doby, kdy předsedkyně senátu řekla, že se rovněž neprokázala v dostatečné míře nutnost montáže součástky. Zopakoval jsem paní předsedkyni senátu jaké důkazy advokát předložil a byl přece vypracován i znalecký posudek, kde je uvedená rovněž nutnost montáže této součástky. Odpověděla, že posudek není dostatečný, protože u něho schází jako příloha norma, která nařizuje montáž součástky. Ale ta norma je tam citována, zmohl jsem se na chabý odpor. Ne, to je málo, musí tam být přiložená norma, proto vracíme rozsudek okresnímu soudu. Což je vlastně na začátek celého procesu. Vše po čtyřech létech. Mám podanou stížnost do Štrasburku na spor, který měl podobný průběh a trvá jedenáct let. Že by se historie opakovala?

A tady jsem si vzpomněl na projev pana Rychetského ve sněmovně kdy byl ještě ministrem, z něhož cituji: "Myslím si, že hlavní příčinou - a velmi obtížnou příčinou - je jakási procesní až rigidní posedlost českého soudnictví. Když se podíváte na to, co je nejčastější příčinou délky soudních řízení, zjistíme, že to není nečinnost soudce, že by spis ležel, aniž se ho někdo dotkl, ale že je to naopak čilý koloběh jednoho a téhož spisu mezi soudy prvního, druhého, event. třetího stupně. Soudy vyššího stupně se nezabývají meritem sporu, ale hledají procesní chyby v postupu ........................a věc vracejí znovu do počátku procesu."

Tak to se mi zrovna přihodilo!

A jak hodnotím postup okresního soudu? Opět cituji pana Rychetského: "….............tím se dostávám k další příčině, a to je bohužel podle mého soudu nedostatečná odborná úroveň soudního rozhodování......................." A mohu dodat, výborně! Přesně tohle mi potvrdil krajský soud svým rozsudkem v procesním jednání.

Myslím, že nový pan ministr by nemusel dělat žádné objevy. Vše již bylo dávno pojmenováno jeho předchůdci. Nesouhlasím pouze s názorem který zastávali, že by mohla něco vyřešit reforma soudnictví. Soudci se dostali do pozice absolutní nezávislosti a domnívám se, že tento stav půjde velmi těžce změnit a to třeba i proto, že lobisté v parlamentu nedovolí vůbec vzniknout takové reformě, která by připustila nějakou formu zodpovědnosti soudců.

Moje řešení je prosté. Je naprosto nutné požadovat po znalcích i soudcích řádnou odbornost. Dejte nám občanům možnost žalovat soudy za špatné rozsudky. Pak již věci vezmou spád samy. Špatným postupem soudu se spor prodražuje. Tak třeba advokát nepracuje zadarmo, znalecký posudek také není zdarma. Jak my oba účastníci sporu žalobce a žalovaný z nichž jeden musí být neúspěšný, k tomu přijdeme, abychom nesli finanční náklady za chybné a neodborné rozhodnutí soudce, nebo soudního znalce? Což jsou další a další stání, další a další znalecké posudky.

Podal jsem žalobu na okresní soud o náhradu 500.000,- Kč pro porušení a špatný výklad zákonů a z rozsudku krajského soudu je naprosto zřejmé ne, že bych neměl pravdu, ale soud odmítl vůbec o mých bodech žaloby jednat! To znamená, že je mi jako občanovi krajským soudem upřeno právo žaloby. Právo žaloby ale již respektoval starý Řím. V USA je rovněž takové právo a dokonce jsem četl jako takovou perličku, že byla podána žaloba na Boha. Že by soudce byl u nás více než Bůh?

Snažím se tohle obejít tak, že jsem ve svém odvolání k vrchnímu soudu požádal v souladu s mým právem, aby před vynesením rozsudku vrchní soud postoupil interpretaci práva ES Evropskému soudnímu dvoru. Ono totiž i naše právo musí být v souladu s právem ES, které je nadnárodním právem a závazné právní akty mohou vznikat i proti vůli členských států, při čemž veškerá činnost ES je pod soudní kontrolou ESD. Po vynesení předběžného rozhodnutí pak rozhodné příslušný soud. Jsem zvědavý jak dopadnu, když by to vyšlo, tak až teď by byl bič na špatné soudce.




Další články tohoto autora:
Edmont Dante

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku