Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 1.9.2004
Svátek má Linda




  Výběr z vydání
 >ŽIVOT: Po kamenité cestě
 >AMERICKÝ STAV VĚCÍ 3: New York City, neobvyklé místo
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Dovolte mi si zanaříkat
 >PRÁVO: Dobře utajená interpelace na ministra spravedlnosti
 >PSÍ PŘÍHODY: Psi nejdou do školy
 >JAZYK: Faux amis 1
 >PENÍZE.CZ: Meziúvěry: dobrá zpráva, konkurence funguje
 >EKONOMIKA: Růst úrokových sazeb bude pokračovat
 >PENÍZE.CZ: Indexy: zrcadla akciových trhů i celých ekonomik
 >MROŽOVINY: SNP stále kontroverzní
 >SPOLEČNOST: Pehova obsese
 >INTERNET: Chcete ADSL skoro zadarmo?
 >POLITIKA: Nadopovaná řecká ekonomika
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Modrého červená
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Carrefour? U Cafourka!

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
1.9. JAZYK: Faux amis 1
Martin Ondreját

Ačkoliv je článek nadepsán jakousi hatmatilkou, prosím čtenáře hned v úvodu, aby nepřestávali číst z obavy z neznalosti tohoto podivného jazyka, neboť záhy přejdeme do češtiny, a v dalším si uděláme jen semtam kraťoučký lingvistický výlet do ciziny.

Názvem "faux amis" se ve francouzštině (ano, to je ten jazyk) označují nejen "falešní přátelé", ale rovněž skupina slov, kterou například angličtináři znají pod názvem "false friends" - tedy slůvka, jejichž ekvivalent v cizím jazyce se přímo nabízí, ale ve skutečnosti má buď význam odlišný, nebo úplně jiný. Zvláštní kapitolou jsou pak takové špeky, kdy slovíčko v češtině zcela benigní dokáže v mimočeské společnosti dokonale zahustit atmosferu svým obhroublým až sprostým významem.

Původním záměrem bylo napsat jen krátkou stať o do češtiny proniknuvších francouzských slovech (garáž, montáž, pasáž, reportáž), a to především kvůli tomu, že některá z nich jsou v běžné mluvě nedouky s velkým prostorem v médiích komolena (takové "protěžování" se už snad stalo folklórem), a jejichž význam je porůznu posouván (kupříkladu "respektive") či měněn (viz třeba "blamáž"). Nakonec se mi ale podařilo nashromáždit více materiálu (hlavně díky monografii [1]), který pokrývá mnohem širší pole, a jen s malou částí z něj bych vás nyní chtěl seznámit.

Jak již bylo v úvodu naznačeno, nepředpokládá se žádná znalost francouzštiny. Přibližná a jen velmi nepřesná výslovnost je uváděna v hranatých závorkách následující jednotlivá hesla pouze v případech, kdy si to kontext žádá. Není totiž v možnostech tohoto prostoru a psaného projevu vůbec vysvětlit celou plejádu nosovek, přízvuků, temných zadopatrovek, neslabičných či zaokrouhlených samohlásek, elizí anebo vazeb, které činí z francouzštiny tak svébytný a nepřeslechnutelný jazyk (v tomto místě se mi asi už jen těžko podaří zamaskovat malou profrancouzštinářskou agitku, ale je to vážně moc hezký jazyk).

V dalším je třeba upozornit na fakt, že sama francouzština není jazyk prapůvodní ani uzavřený vůči vnějším vlivům (byť se o to více či méně úspěšně snaží vrozeným odporem Francouzů hovořit cizími řečmi, normativními akty pro zachování primu francouzštiny a patriotismem Francouzů vůbec), a tedy je jistě možné v některých případech najít i jinou než nabízanou etymologii.

1. CO TO, HERGOT, ZNAMENÁ ?

Začněme dnes oblíbenou "garniturou", kterou je nyní zvykem nazývat politickou representaci státu. Zpočátku zřejmě zábavná narážka na dříve v češtině výhradně používané ([3]) označení pro seskupení a soupravy všeho druhu (např. nábytku, vlaků, ložního prádla atd.), původem z francouzštiny, ve které také znamená ozdobný doplněk, technické obložení nebo oblohu na talíři - politickou representaci však nikoliv.

Dalším výtečníkem je "blamáž" v češtině často používané ve významu "zesměšnění", "ostuda" či "trapas". Ve francouzštině blamuje velitel útvaru právě načapanou spící stráž třemi dni v base, a ředitel školy caparty, kteří kouřili o velké přestávce na záchodě sníženou známkou z chování. Je to kárání nebo odsouzení.

Kdo by občas nechtěl promluvit jako inteligent. Například v buffetu: "Dal bych si něco od masa ... tamhleten sulc, respektive tadytu drůbeží tlačenku" upřesňuje uzenářský produkt mající na mysli. Skutečně slovo "respektive" se už za druhé světové války ([3]) používalo ve smyslu "vlastně", "anebo" nebo "přesněji řečeno". Ne tak ve francouzštině ani angličtině, kde se "respectivement" (angl. "respectively") užívá jako upozornění, že následující výčty si odpovídají (synům Milanovi, Jiřímu a Pavlovi je, respektive, 8, 11 a 13 let).

Zřejmě nejfrapantnější moderní neduh je "protěžování". Arafat prý protěžuje své příbuzné tím, že je jmenuje do funkcí ve státní správě, Havel na Hradě protěžoval unionisty, a tak dále. Asi všichni ti zvýhodnění dostali za odměnu naloženo peněz a sladkostí na hřbet až tak, že je to protížilo. Ne, ne. Sloveso odvozené od podstatného jména "protekce" (fr. la protection) má tvar "protežovat" (tedy s "e" bez háčku) a znamená držet nad někým ochrannou ruku.

"Kam že pojedu v létě o dovolené ? Hmm, asi na Riviéru." Tak hochu u té řeky, ke které pojedeš, pozdravuj. "La riviere" je totiž "řeka". Pokud ale nehodláš jet do Francie na Côte d'Azur [kót dazýr] (tedy tam, čemu se v Česku říká Riviéra) - místní by se ale asi divili, protože oni na Rivieru jezdí do Itálie.

"Mám rád delikatesy a jídla vybraná. To já přece dobře vím, zlato. Ty jsi můj malý gurmán." Tak tuto sarkastickou lichotku si nechte pouze pro vypasené polovičky, protože "un gourmand" je rozežraný vymetač nočních lednic, zatímco odborník a znalec chutí jest "un gourmet" (čteno [gurme]).

2. SKORO, SKORO ... ALE KDEPAK

Žampióny. No to přece musí být francouzsky! Ale ouha, "un champignon" [čteno "šámpiňó"] je jakákoliv houba (tedy třeba i muchomůrka nebo koluzek). Žampión je "un champignon de Paris" (zřejmě francouzská obdoba pragocentrismu).

Kdyby vás ve Francii přepadla touha po utopencích a pivu, a vašemu hostiteli jste sdělili, že si musíte stůj co stůj odskočit něco pojíst do buffetu, asi by byl zprvu zaražen, a pak by mohl namítnout, že nádraží je dost daleko. "Buffet" totiž označuje náš kredenc, méně častěji pak také nádražní restauraci. Kručení v břiše se překládá jako tanec před buffetem (une danse devant le buffet).

Žaluzie na oknech můžeme mít skutečně jen v Česku. Francouzi totiž "žárlivost" ani "závist" přes okna nestahují. Žaluzie se totiž řeknou francouzsky "une persienne" [singulár, čteno "persien"].

Připisujete do novoročenek, dopisů a vzkazů na konci roku p.f., což, jak všichni jistě vědí, jest zkratka pro "pour féliciter" ? Inu, proč ne. Tento zvyk se ale ve Francii nepoužívá.

Štvou vás vlezlé reklamy? Tak si z toho nic nedělejte, přestože Francouzi nadávají spíše na "des publicités". Reklamovat obvykle chodí své požadavky do ulic s transparenty, před úřad vlády, anebo do prodejen kvůli vadnému zboží.

Pokračování příště


Další články tohoto autora:
Martin Ondreját

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku