Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 16.9.2004
Svátek má Ludmila




  Výběr z vydání
 >ČEŠI: Alkoholici! Mučitelé vlastních dětí!
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Tři otázky pro Johna Boka
 >POLITIKA: Naši "nezávislíci"
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Dobře střežené tajemství
 >REKLAMA: Veřejnoprávní opomenutí
 >PENÍZE.CZ: Penzijní reforma? Klíčem jsou příspěvky do systému
 >POLITIKA: Německé válečné reparace
 >FEJETON: Úplněk
 >PSÍ PŘÍHODY: Uši v poli aneb Čertovská kočka
 >EKONOMIKA: Hospodářské oživení tlačí na zvýšení úroků
 >POLITIKA: (Staro)nová éra české politiky
 >INTERNET: Podlý mail
 >DOPRAVA: Časově omezte platnost řidičského průkazu
 >ŠKOLSTVÍ: Komenský ano, Buzková ne
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsem vyděsil Miládku k smrti

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Šamanovo doupě  
 
16.9. ŠAMANOVO DOUPĚ: Tři otázky pro Johna Boka
Jan Kovanic

John Bok ve svém kloboučku

Čtenáři Neviditelného psa se ptají: Kdo je John Bok? Proč vede hladovku? Na něco mohu odpovědět podle toho, co si nepřesně pamatuji i podle toho, co přesně uvádí Internet:

John Bok se narodil v říjnu 1945 v Pardubicích (byv zplozen ve Skotsku) jako syn československého válečného pilota 311. bombardovací perutě a anglické maminky, která na skotské letecké základně opravovala letadla. Přestěhovali se do Čech, protože tatínek z něj chtěl mít Čecha.

V březnu 1977 podepsal prohlášení Charty 77, v té době byl zaměstnán jako vlakový pošťák. Ztratil zaměstnání. Dlouhá léta pracoval v dělnických profesích.

Spolupracoval s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Byl opakovaně zatýkán, vyšetřován, zadržován v cele předběžného zadržení, krátkodobě vazebně vězněn a trvale obtěžován StB.

V lednu 1989 byl zatčen na Václaváku během Palachiády, vyšetřován a nakonec propuštěn.

V listopadu ´89 byl při demonstraci zatčen a odvezen do vazby do věznice Ruzyně. Propuštěn byl 21.listopadu 1989.

Zúčastnil se práce v centru Občanského fóra (Havlova ochranka a bezpečnostní komise), ale do voleb v létě 1990 šel jako nezávislý kandidát Hnutí za občanskou svobodu (HOS) společně s dalšími kolegy z Transnacionální radikální strany.

V roce 1990 se stal pracovníkem tajné služby (Úřadu na ochranu ústavy a demokracie, později Federální bezpečnostní a informační služby), pohyboval se v nejvyšších patrech moci, chvíli poté si vydělával jako uklízeč na záchodě nočního klubu FX Radost.

V listopadu roku 1994 spoluzaložil občanské sdružení Spolek na podporu nezávislé justice Šalamoun, jehož je předsedou. Tento spolek se věnuje problémům české justice - přesněji řečeno problémům českých občanů i cizozemců s naší justicí. Vystupuje v mediálně známých kauzách, ovlivňovaných tajnými službami (Vladimír Hučín), ale i ve zcela neznámých a zoufalých občanských případech rozvedených manželů a ukradených dětí.

Vydal s Přemyslem Vachalovským knihu "KATO", pojmenovanou po stejnojmenně vedeném svazku, který prokazuje, že Jan Kavan spolupracoval s StB.

Se stejným spoluautorem vydal v květnu 2002 v nakladatelství HART knížku "Sametová špína".

V březnu 2004 spoluzakládal obecně prospěšnou společnost Euroatlantis. Tato společnost podporuje české vlastenectví i euroatlantické vazby.

Během těch dlouhých let boje za lidská práva, svobodu i čest vedl několik hladovek. Tu současnou začal 23. srpna 2004 - nelíbí se mu bývalý ministr vnitra a současný premiér Gross. Přesněji řečeno - nelíbí se mu Grossovy manýry obklopovat se experty se špínou za nehty a z podnikatelských kruhů pak lidmi, jejichž podnikatelské praktiky mnohdy kolidují se zákony a v jejichž prospěch nejednou pan ministr zasáhl tak, že policistům byly vyšetřované causy odebrány.

A to vše dělá, ačkoli má rodinu, ženu a pět dětí.

Na něco se ho optám:

1. Johne Boku, co jsem ve svém stručném výčtu opomněl, a co bys chtěl, aby nezůstalo opomenuto?

Nerad o sobě mluvím, raději hovořím o druhých. Pokud bych měl popsat vše, co bylo a je pro můj život důležité, bylo by to na mnoho stran textu. Snad jen to, že léta píšu básně, cítím se být básník a necítím se být politikem. To neznamená, že nejsem homo politicus.

2. Myslíš si, že tvoje hladovka proti Grossovi může mít nějaký účinek?

Kdybych si to nemyslel, tak bych jí nepodstoupil. Nejsem tak naivní, abych věřil, že ten nevyzrálý, samolibý, zakomplexovaný rádoby doktor práv odstoupí kvůli mé hladovce. Ten mě klidně nechá umřít. Nicméně trvám na svém požadavku aby odstoupil, neboť Gross je opravdu nebezpečím pro demokratický vývoj v této zemi. Jeho působení na vnitru nastartovalo cestu k policejnímu státu, zároveň se znásobila korupce a zločinnost policistů, obzvláště u elitních úřadoven. Ne nadarmo se říká, jaký pán, takový kmán.

Věřím, že se postupně ke mně přidají mí spoluobčané, kterým není lhostejné, že tu jsou cynicky lhostejni politici, jimž jsme svěřili svoji důvěru a podpoří mou výzvu, aby Gross odstoupil.

3. Zase kandiduješ na senátora, tentokrát za Balbínovu poetickou stranu... Myslíš si, že pokud budeš zvolen, můžeš jako nezávislý něco dokázat? Víc než v Šalamounovi, víc než když přijdeš demonstrovat před Strakovku s oslíkem?

Za prvé chci zdůraznit, že svoji činnost ve spolku v případě, že budu zvolen, neukončím. Ba naopak, plně využiji postavení senátora pro posílení vlivu spolku Šalamoun. Budu i nadále jezdit k soudům a navštěvovat věznice. Společně se členy spolku budu nadále pomáhat těm, kteří se na nás obracejí ve své nelehké životní situaci. Politici na mé otázky budou muset řádně odpovídat. Já se blábolem či lží odbýt nedám. Také budu mít větší možnost získat důležité informace, které se bytostně dotýkají každého z nás z oblasti bezpečnosti státu, kdy jsou mnohdy pod různými záminkami zpravodajskými službami a policií hrubým způsobem, jen pro získávání "užitečných" informací, porušována práva a svobody mnohých občanů.

Zdravím čtenáře Neviditelného psa.

Mailový rozhovor byl uskutečněn dne 15. září 2004

Kontakt: mailto:john.bok@spoleksalamoun.com


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku