Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 2.9.2004
Svátek má Adéla




  Výběr z vydání
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Včera šly děti do školy
 >SPOLEČNOST: Homo programaticus
 >VZPOMÍNKA: Starý diáček
 >BONNEVILLE: Na šťastné dětství není nikdy pozdě
 >JUSTICE: Opožděná spravedlnost
 >POLITIKA: Špatně skrývaná reklama
 >ŠAMANŮV KALENDÁŘ: Zahrávání se zdravím a životem
 >PSÍ PŘÍHODY: Ale fakt, teď je to vážné
 >PENÍZE.CZ: Burzy, které hýbou světem
 >ŽIVOT: Po kamenité cestě
 >AMERICKÝ STAV VĚCÍ 3: New York City, neobvyklé místo
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Dovolte mi si zanaříkat
 >PRÁVO: Dobře utajená interpelace na ministra spravedlnosti
 >PSÍ PŘÍHODY: Psi nejdou do školy
 >JAZYK: Faux amis 1

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
2.9. SPOLEČNOST: Homo programaticus
Petr Vileta

Žijí mezi námi již desetitisíce, možná miliony let, ale doložitelné důkazy o nich jsou terpve od doby, kdy člověk rozumný přestal spoléhat na vyprávění moudrých, ale také většinou sklerotických stařešinů kmene, a pro záznam událostí začal používat písmo.

Homo programaticus může být člověk s nižší inteligencí, ale může to být i člověk velmi vzdělaný (na svou dobu). Může to být muž nebo žena. Může být malý i velký, tlustý i tenký, silný i slabý, hezký či ošklivý. Povoláním může být voják, uředník, kněz, lékař, soudce nebo dělník, abych začal v dávnověku, v dnešní době může být třeba policistou, politikem, ředitelem firmy státní či soukromé. Může být čímkoliv.

Jistě už usilovně přemýšlíte, podle čeho se tedy homo programaticus pozná. To je právě ono, je velmi těžké ho rozeznat. Čiste teoreticky se dá říci, že to je člověk bez vlastního názoru, který pouze plní příkazy jiných a to téměř vždy velmi svědomitě a důsledně. Jenže homo programaticus není zcela bez názoru. Má vlastní názory na běžné věci, jak říkával pan Werich "Kdy mám přijít, kdy odejít, co s penězi, které vydělám...". Při zběžném kontaktu s homo programaticus dokonce můžete nabýt dojmu, že má vlastní názor i na věci daleko důležitější, "... jako například, jaký je náš poměr k Thaiwanu ...", abych opět citoval pana Wericha. Jenže ono to tak není, ty názory nejsou jeho. Jsou převzaté od toho, kdo homo programaticuse naprogramoval.

Ale abych jen neteoretizoval, tak pár obecných a pár konkrétních příkladů.
Homo programaticus - voják.
Na době, myslím epoše, vůbec nesejde. Homo programaticus voják může být vojákem v dobách starého Říma, stejně jako dnes. Poznáte ho podle toho, že když mu řeknou, že má zabíjet Huny, tak je bude zabíjet a bude tak činit důsledně a svědomitě. Když mu později řeknou, že Hunové jsou přátelé a je třeba je chránit před Turky, vůbec se tomu nebude divit, nebude mu to vadit, nebude na to mít jiný názor, než který mu byl naprogramován a bude Huny chránit se stejnou vehemencí, jako je před tím zabíjel. Když mu ještě později řeknou, že je potřeba zamezit zabíjení jakýchkoliv lidí, rád obětuje vlastní život pro to, aby nebyl zabit jiný člověk. Ale dost zabíjení a přenesme se o pár tisíciletí vpřed.

Homo programaticus - policista.
Řeknou mu, že je třeba chránit fabrikanty před tou lůzou dělnickou, třeba i střílet. Proč ne, je to přece oficiální názor, je to rozkaz, tak se stane. Pak stejnému člověku (stejné osobě, ne typu člověka) řeknou, že je třeba hlídat a někdy i střílet ty svině zlodějské intrikánské, ty Židy. Homo programaticus nepřemýšlí o správnosti nebo zločinosti rozkazu. On je profesionálním policistou, on dostal rozkaz a vykoná ho. Za pár let mu opět jiní lidé řeknou, že je třeba bránit drahou dělnickou třídu před těmi gaunery vykořisťovatelskými fabrikantskými a třeba i střílet. Homo programatikus nezaváhá, nebude mu nic divné a vykoná, co je po něm žádáno. Je přece naprogramován. Ještě než zemře, dožije se důchodce homo programatikus policista doby, kdy se potomci fabrikantů opět vrátí ke svým dřívějším majetkům, nebo alespoň tomu, co z něho zbylo, a bude opět třeba chránit osobní vlastnictví před zloději, podvodníky a podobnou lůzou vůbec. Požádají homo programaticuse, celý život svědomitého policistu, aby jim, ač důchodce, poradil, pomohl. A on to rád udělá, on má zkušenosti a rád je předá. Rád naučí ty nové nezkušené homo programaticuse jak být řádným policistou. Tolik zkušeností přece nemůže přijít v niveč.

Homo programaticus - úředník nebo soudce.
V podstatě se neliší od homo programaticuse policisty, jen nikoho nemlátí, nestřílí. Má jiné zbraně. Když si doba bude žádat hlídat chudáky, aby nekradli na panském, budu poctivě vymáhat daně z chudáků, jako soudce je bude přísně soudit a za krádež bochníku chleba klidně napaří doživotí. Až doba bude žádat posvítit si na Židy nebo na ty zbohatlíky fabrikantské, bude tak činit opět jak nejsvědomitěji bude umět a s veškerou vehemencí. Homo programatikus berní úředník dokonce dokáže vypočítat likvidační pokutu podnikateli i když ví, že zákon není jednoznačný. Když se zákon změní, stejná osoba se stejnou úporností dokáže vyměřit stejně likvidační pokutu jinému podnikateli za to, co před pár týdny bylo legální a běžné. A pokud stejná osoba čirou náhodou změní povolání? Říkal jsem přece, že homo programaticus nemusí být nutně blbec. Takže když změní povolání a z úředníka berňáku se stane daňový poradce, dokáže způsobit stavy těžké deprese svým bývalým kolegům i nadřízeným. On je teď na straně podnikatelů, zná dokonale zákon (ať je jakýkoliv) a důsledně jej prosadí. Že přijde o bývalé přátele? To přece není důležité, jde přece o zákon a na straně, na které homo programaticus stojí, jej bude prosazovat tak, aby svým programátorům byl co nejužitečnější.

Už asi chápete, kdo je homo programaticus. Dalo by se též říci, že se jedná o loajalitu "až za hrob" k tomu, pro koho právě pracuje. Stejné příklady, jako jsem uvedl s vojákem a policistou, najdete i v podnikatelské sféře. Homo programaticus jako nákupčí firmy A bude "do krve odírat" dodavatele B. Když pak náhodou změní místo a stane se prodejcem dodavatele B, bude "do krve odírat" nákupčího firmy A. Nic osobního, jde přece jen a pouze o zájmy jeho zaměstnavatele.

A konkrétní příklad z poslední doby? Nemám to podložené, ale domnívám se, že odstoupivší šéf Úřadu vlády Pavel Přibyl je takovým homo programaticus. Byl disciplinovaným policistou před rokem '89. Řekli mu, že je třeba bít antikomunisty, tak bil (myšleno obrazně). Pak, po roce '90 mu řekli, že je třeba chránit občany před kriminálními živly, tak je chránil a jako kriminalista (prý) byl dobrý. Pak ho naprogramovali na loajálního úředníka socialistické vlády a kdyby ti nevděční a nic nechápající demonstranti neprosadili svou, tak by pilně a svědomitě vykonával svou funkci. A kdyby sem přišli Marťani? Tak by si nechal narůst anténky a byl by svědomitým a loajálním Marťanem.

Dávejte si pozor na homo programaticus. Není jen Pavel Přibyl, není jen Marie Součková z ČSSD, není jen Libuše Benešová z ODS. Je jich daleko víc, jsou jako trpaslíci! "Ty potvory vám vlezou všude", abych citoval pro změnu zase Járu Cimrmana.

Petr Vileta
http://www.zivnosti.cz
http://www.practisoft.c


Další články tohoto autora:
Petr Vileta

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku