Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 9.9.2004
Svátek má Daniela




  Výběr z vydání
 >PENÍZE.CZ: Daním, daníš, daníme svůj příjem
 >POLITIKA: Zkouška terorismem
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Co vlastně Borník proved'
 >CHTIPY: zkuste je vyprávět babičce...
 >Z DOMOVA: V nedeli rano
 >FOTOGRAFIE: ... jiná zvířena
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Tentokrát o protekci
 >PSÍ PŘÍHODY: Rozdílný přístup k vítání
 >JAZYK: Faux amis 2
 >PENÍZE.CZ: Outsider, nebo favorit? II.
 >ARCHITEKTURA: Fosterův skleněný dóm nad Berlínem
 >TELEKOMINIKACE: Zastavte podvodné volání
 >CHTIP: Ich meine es UPŘÍMNĚ!
 >KURIOZITA: Co viděli naposled
 >PENÍZE.CZ: Je to kartel, není to kartel...

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
9.9. FOTOGRAFIE: ... jiná zvířena
(Artforum)

R.Stach: Nosatec
Po letní fotografické výstavě předkládající sondu do útrob naší civilizace, se ve virtuální galerii ArtForum objevuje výstava fotografií jakoby z druhého břehu. Žádný člověk, dokonce ani žádná známka lidské existence.

Tentokrát je výstavní prostor cele v rukách, pardon v packách, nožkách či křídlech zástupců zvířecí říše, kteří netrpí žádným nutkáním neustále přetvářet přírodu k obrazu svému. O tom, že jejich svět působí harmonicky a klidně vás přesvědčí fotograf Rostislav Stach, který vzal na sebe úlohu člověčího zprostředkovatele.

Rostislav Stach je při svém mapování přírody pečlivým pozorovatelem. Zaujme ho jak velký savec, tak drobný hmyz či brouk. Ve své dokumentaci života různých zvířecích druhů, v nadšení, ve kterém je určitě i kus odborného zájmu už od dětství, je velmi podobný známému anglickému přírodovědci Geraldu Durellovi , který právě tyto výpravy za zvířaty popsal s neopakovatelným vypravěčským talentem. Pokud jste někdy Durella četli, a kdo z kulturně založených lidí se smyslem pro humor by neznal jeho slavné knížky vyprávějící o "jeho rodině a jiné zvířeně", možná vás při pohledu na Stachovi fotografie napadne, jak skvěle by se hodily jako doprovodné snímky do těchto knížek k pasážím věnovaným pozorování přírody a nebo naopak, jak by je asi Durell doprovodil odborným, leč vždy zábavným textem.

Podobné jsou i cesty jejich pracovních osudů, jeden se stal ředitelem vlastní zoo, druhý v zoo pracuje jako fotograf. Tito dva pánové by mohli být dokonalý tým, kdyby se poznali a dali dohromady, což by při dnešní propojenosti blízkých i vzdálených míst světa nebylo tak absurdní. Škoda, že se tak nikdy nestane, protože po této zemi už chodí jen jeden z nich. Přejme mu, aby mu "... jiná zvířena" sama nadbíhala do hledáčku, ale zase jen natolik, aby ho to díky snadnosti pořizování záběrů nepřestalo bavit. A aby v nás prostřednictvím svých fotografií probouzel ten klukovský zápal nepozorovaně pozorovat nepozorované, aby nám znovu a znovu ukazoval jak si vážit všech zvířat, kteří tu s námi na naší planetě žijí. Aby z pozice prezidenta specializovaného Klubu fotografů přírody při Českomoravské myslivecké jednotě v Praze všem současným i potenciálním lovcům ukázal, že lovit fotoaparátem je nejen důstojnější civilizovaného člověka, ale je přitom potřeba daleko většího postřehu a navíc smyslu pro kompozici, než když jen zacílí a zmáčknou spoušť.

Vycházka do přírody začíná ZDE

Zuzana Ottová


Další články tohoto autora:
(Artforum)

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku