Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 9.9.2004
Svátek má Daniela




  Výběr z vydání
 >PENÍZE.CZ: Daním, daníš, daníme svůj příjem
 >POLITIKA: Zkouška terorismem
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Co vlastně Borník proved'
 >CHTIPY: zkuste je vyprávět babičce...
 >Z DOMOVA: V nedeli rano
 >FOTOGRAFIE: ... jiná zvířena
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Tentokrát o protekci
 >PSÍ PŘÍHODY: Rozdílný přístup k vítání
 >JAZYK: Faux amis 2
 >PENÍZE.CZ: Outsider, nebo favorit? II.
 >ARCHITEKTURA: Fosterův skleněný dóm nad Berlínem
 >TELEKOMINIKACE: Zastavte podvodné volání
 >CHTIP: Ich meine es UPŘÍMNĚ!
 >KURIOZITA: Co viděli naposled
 >PENÍZE.CZ: Je to kartel, není to kartel...

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
9.9. PSÍ PŘÍHODY: Rozdílný přístup k vítání
Ondřej Neff

Když jdu domů na Mrázovku, vítají mě dva psi u branky: Bart a Iris. Ovšem každý jinak.
Bart vždycky u branky leží. Když mě vidí, vstane, pomalu, důstojně,a protáhne se. Pak strká čumák mezi šprušle branky a čeká až odemknu.
V tom momentě přibíhá odkudsi Iris, skáče Bartovi za zády - a pak vždycky odběhne.
Zatím se mi nepodařilo vypozorovat, kam běží.
Když s ní na pozemek přicházím, taky odbíhá. Ona musí oběhnout dům a zkontrolovat, jestli se ho za doby její nepřítomnosti nezmocnily zlovolné kočky a drzí kocouři. Pokud by se tak stalo, tvrdě by s nimi zatočila. Svou inspekci končí v rohu zahrady, kde je docela nízká zeď a když se postaví na zadní tlapy a předníma se opřem, dobře vidí k sousedům.
Tam se to kočkami jen hemží, jejich zahrada je s trochou přehánění dlážděna kočičími hlavami, těmi opravdovými, chlupatými a ušatými. Iris na ně zírá a sní o tom, že jednou zeď spadne a ona bude moci vtrhnout k sousedům ještě dřív, než poslední kusy zdiva dopadnou do záhonu kedluben.

Takže zpět k tématu. Běží zkontrolovat, jak se to s kočkami, i když přicházím sám, bez ní? Třeba dělá poslední vizitu, jako pečlivý majordomus zkontroluje personál, než pán vystoupí z kočáru. Ona ví, že se žádná kočka neodváží, dokud je Iris na pozemku, ale co kdyby, kočky jsou pekelná stvoření, jak račte věděti...
Až po chvilku se Iris vrací a vytvoří s Bartem uvítací výbor.
Nesmím jí nikdy prozradit, že mám kočky rád a že by mi nevadilo, kdyby se jejich ušiska a fousiska objevila i u nás na zahradě...
Ale to je myšlenka tak opovážlivá, že se mi tají dech. Vždyť mi teď Iris leží u nohou!


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku