Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 10.9.2004
Svátek má Irma




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Zelení se pokusí zbavit nedemokratických novodemokratů
 >CHTIP: O chytrém Japoncovi
 >POLEMIKA: Slovo "podnikatel"
 >VÍKENDOVINY: A kouř a dým stoupali jesť jako z vápenice...
 >PENÍZE.CZ: Ideální důchodová reforma?
 >PENÍZE.CZ: Daním, daníš, daníme svůj příjem
 >POLITIKA: Zkouška terorismem
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Co vlastně Borník proved'
 >CHTIPY: zkuste je vyprávět babičce...
 >Z DOMOVA: V nedeli rano
 >FOTOGRAFIE: ... jiná zvířena
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Tentokrát o protekci
 >PSÍ PŘÍHODY: Rozdílný přístup k vítání
 >JAZYK: Faux amis 2
 >PENÍZE.CZ: Outsider, nebo favorit? II.

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
10.9. POLITIKA: Zelení se pokusí zbavit nedemokratických novodemokratů
Ivan Brezina

O víkendu proběhne v Olomouci sjezd Strany Zelených (SZ). Očekává se na něm rozhodující bitva mezi současným vedením, reprezentovaným Janem Beránkem a Jakubem Patočkou, a opoziční skupinou kolem Ivana Dejmala, Ondřeje Lišky a Pavla Pečínky. Výsledek ovlivní směřování českých Zelených na dlouhou dobu.

Že v SZ není něco v pořádku víme minimálně od minulého sjezdu, který proběhl loni v září v Táboře. Šéfideolog Jakub Patočka tu do stranického programu prosadil termín "nová demokracie". Paradoxně se tak stalo nedemokraticky - tedy bez jakékoli diskuse a proti vůli řady členů. "Nová demokracie" je přitom teoretický koncept, vytvořený v 90. letech levičáckými antiglobalisty a postkomunisty jako nová fáze boje za zničení kapitalismu, zabalená do vzletných frází o "veřejném zájmu" Dokonce i Patočkovi bývalí spolupracovníci z ekologického hnutí upozorňují na její skrytý totalitní nárok a varují, že je "naprosto neslučitelná s parlamentní demokracií". Na otázku, jak se liší demokracie a "nová demokracie", odpovídá variace předlistopadového vtipu: jako kazajka a svěrací kazajka, případně jako akt a pietní akt.

Jakobínská mocibažnost

Rozbuškou vnitrostranického sporu se stal způsob, jakým se Jakub Patočka dostal do čela kandidátky pro eurovolby. Předseda SZ Jan Beránek v říjnu účelově založil základní organizaci v Novém Městě na Moravě. Podíleli se na tom jeho příbuzní a lidé, kteří v tomto městě nežijí. (Stejný Jan Beránek pak letos v červnu napsal, že "základním prvkem politiky Zelených ve všech oblastech je úsilí o zprůhlednění rozhodování").

Dva dny před listopadovou jihomoravskou krajskou konferencí pak příbuzní Jakuba Patočky účelově přestoupili do ZO Brno - Kohoutovice a získali zde početní převahu. Výsledek těchto dvou machinací z dílny sicilských rodinných klanů? V rozporu se stanovami nebyl Patočka do čela eurokandidátky zvolen na sjezdu, ale na republikové radě, kterou ovládli jeho přívrženci. "Jiný způsob výběru kandidátů by trval moc dlouho a byl by hodně složitý," řekl Jan Beránek Respektu. Spoluzakladatel německých Zelených Milan Horáček to ale označil za "promyšlenou manipulaci" a novinář Pavel Pečínka se ptal: "Znáte nějakého jiného lídra evropských kandidátek, který se pojišťuje začleněním svých rodičů či sourozenců do strany?"

Držet hubu a krok

Jako reakce na temné okolnosti sestavení eurokandidátky se v SZ vyčlenilo opoziční křídlo, kritizující "zcela špatné, neetické a pokrytecké" metody dua Beránek - Patočka. Že v SZ není něco v pořádku vypovídá už samotný fakt, že tato Otevřená platforma, požadující vnitrostranickou demokracii a pluralitu, vůbec vnikla. V únoru zaslali členové 29 základních organizací předsednictvu podrobně zdokumentovaný přehled 33 nejkřiklavějších případů porušení stanov a demokratických postupů. Text, který v SZ vyvolal šok, Otevřená platforma formulovala jako výzvu k diskusi. Předseda Beránek ale její členy předlistopadovým slovníkem označil za "několik frustrovaných jedinců" a vyhrožoval jim vyloučením. Patnáct rebelů pak bylo za kritiku potrestáno důtkou.

Podobně dopadl i kritik Beránka s Patočkou Milan Horáček. V lednu rozeslal evropským zeleným dopis, ve kterém jim vysvětlil, proč nemůže podpořit Patočkovu kandidaturu a seznámil je výhradami Otevřené platformy. "Já sám jsem byl Beránkem několikrát obelhán, " napsal. "Za sametovým a přátelským úsměvem se skrývají profesionálně perfektní manipulace, podvody a lži." Za trest byl vyloučen (později se ale ukázalo, že se tak stalo v rozporu se stanovami).

Trestání kritiků hluboce znepokojilo předsedu Zelených v Evropském parlamentu Daniela Cohn-Bendita, který to označil za "zcela nepřijatelné". Na protest proti totalitním metodám vedení české SZ nepřijel před eurovolbami podpořit Patočku nejen on, ale ani horolezec Reinhold Mesner, který se měl původně stát jedním z hlavních trháků kampaně. Ještě v únoru přitom Cohn-Bendit prohlásil, že Česko je pro evropské Zelené "jednou z největších nadějí".

Kdo zavinil krach v eurovolbách?

Těsně před eurovolbami se pak stalo něco, co zřejmě nemá v české politice obdoby. Skupina členů ZS včetně řady známých osobností vyzvala veřejnost k nevolení Patočky s vysvětlením, že jen tak lze zastavit "sektářské" postupy vedení vlastní strany. Voliči je vyslyšeli a SZ utrpěla těžký debakl. Zatímco Patočka předpovídal více než 5 % hlasů a aspoň tři europoslance, volilo Zelené míň lidí, než v parlamentních volbách. Co víc chtějí řadoví členové SZ, aby si na nadcházejícím sjezdu uvědomili, že je třeba vyvodit osobní odpovědnost a přepřáhnout?

Strana, jejíž vedení před euvolbami mluvilo o "důvěryhodné, nepošpiněné alternativě současného marasmu české politiky", dnes připomíná spíš Sládkovy Republikány v dobách jejich největší slávy. Kolem charismatického vůdce se semkla skupinka obdivovatelů a zbytek strany je udržován ve strachu. Nevýrazný předseda Jan Beránek podle mnohých funguje jen jako vykonavatel Patočkových přání. "On je skutečný lídr, zbytek mu slouží jen jako servis, " napsal letos v dubnu Petr Uhl. "Naše strana je jen prázdná skořápka mající vytvořit pozadí ambiciózním osobnostem," doplňuje Jan Wunsch.

Tuneláři nevládního sektoru

Ekologičtí a občanští aktivisté, kteří by za normálních okolností byli přirozenými spojenci SZ, ji v podstatě ignorují. Mluví o "mesiášsko-sektářském vystupování Patočky a Beránka v ekologickém hnutí v 90. letech" a kritizují jejich údajný kariérismus, ve kterém jim prý dnes SZ slouží jen jako výtah k moci. Tvrdí, že dvojice svým vstupem do politiky diskredituje a "tuneluje" nevládní sektor.

Patočka s Beránkem dovedli k dokonalosti orwellovský doublething, "schopnost současně akceptovat dvě protikladná přesvědčení" (román "1984"). Zatímco navenek jde o okázalou verbalizaci ultrademokracie a kýčovité moralizování, uvnitř se skrývá intrikaření, cenzura odlišných názorů a totalitarismus. Propagátoři "svobodné diskuse zodpovědných občanů" například zrušili vnitrostranické internetové fórum a volali po zákazu komerčních médií.

Proti Janu Beránkovi bude v Olomouci na post předsedy SZ kandidovat šéf pražské organizace SZ Petr Štěpánek, bývalý mluvčí ministra Bursíka a člen protikorupční komise pražské radnice. Jako dlouholetý kritik ekologistů teď možná řeknu překvapivou věc: držím mu palce. Teprve pod jeho vedením si totiž SZ dokážu představit jako demokratickou sílu, prosazující v oblasti životního prostředí věci, které sice možná nebudou správné, ale aspoň o nich půjde racionálně diskutovat. Pro Štěpánka totiž hraje i to, že je formálním vzděláním biolog. Je naděje, že na rozdíl od mesiášského Patočky nezaloží politický program SZ na metafyzických vizích "globální ekologické apokalypsy", ale na faktech. SZ se tak o víkendu v Olomouci buď vydá cestou demokracie, nebo se definitivně stane pseudonáboženskou totalitní sektou.

Ivan Brezina




Další články tohoto autora:
Ivan Brezina

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku