Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 16.9.2004
Svátek má Ludmila




  Výběr z vydání
 >ČEŠI: Alkoholici! Mučitelé vlastních dětí!
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Tři otázky pro Johna Boka
 >POLITIKA: Naši "nezávislíci"
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Dobře střežené tajemství
 >REKLAMA: Veřejnoprávní opomenutí
 >PENÍZE.CZ: Penzijní reforma? Klíčem jsou příspěvky do systému
 >POLITIKA: Německé válečné reparace
 >FEJETON: Úplněk
 >PSÍ PŘÍHODY: Uši v poli aneb Čertovská kočka
 >EKONOMIKA: Hospodářské oživení tlačí na zvýšení úroků
 >POLITIKA: (Staro)nová éra české politiky
 >INTERNET: Podlý mail
 >DOPRAVA: Časově omezte platnost řidičského průkazu
 >ŠKOLSTVÍ: Komenský ano, Buzková ne
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsem vyděsil Miládku k smrti

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
16.9. PSÍ PŘÍHODY: Uši v poli aneb Čertovská kočka
Ondřej Neff

Úterní výlet za Prahu byl pohodový. Svítilo sluníčko, nebylo ani horko, ani zima, vše bylo umírněné, jak se patří pro babí léto. Dramatických momentů se vyskytlo málo - ale vyskytly se. Už jsme se vraceli k mému autu, zvanému Bobík, funkčně Psí bouda. Před námi seskupení vilek, říká se tomu satelit, za námi širé, čerstvě posekané pole. Bart šel pomalu, měl toho už plné zuby. Iris pobíhala na okraji pole. Najednou se zastavila.
Na copak asi tak zírá, napadlo mě a v zápětí jsem to taky spatřil.
Z brázdy čouhala černá koule s velikánskýma ušima. Napadl by mě čert, kdybych byl pověrčivý. Odhadl jsem to na kočku, coby realista. Skutečnost byla na půl cesty - byla to čertovsky černá kočka. To málo kdy uvidíte, kočku zasazenou do pole jako hřiba! Však taky si mohla Iris oči vykoukat!
Než si je vykoukala, vyrazila, čertovská kočka taky a v širokém oblouku metelila k nejbližšímu plotu. Chvilku jsem se bál, že ji Iris chytí, přece jen je Iris vyhlášený běžec a ta kočka byla ve věku spíš ještě kotěcím. Unikla, skočila na plot, vyšvihla se nahoru.
Že by seskočila na druhé straně a běžela se schovat? Ani náhodou. Špacírovala se nahoře na plotě, usadila se na nejvyšším sloupku a naparovala se tam a vysmívala se Iris.
"Nic si z toho nedělej," chlácholil jsem ji. "Máš hodně naběháno. Jsi unavená."
Uklidněná Iris si mi lehla v autě k nohám, Barta jsme upnuli vzadu a Ljuba zařadila jedničku.
Jen tím si nejsem jist, zdali Iris považovala výlet za stejně úspěšný, jako zbytek osádky. Za jak dlouho vypadne čertovská kočka ze psí mysli?


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku