Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 20.9.2004
Svátek má Oleg




  Výběr z vydání
 >FEJETON: Jak funguje socík
 >POLICIE: Policejnímu generálovi pro informaci!
 >HISTORIE: Samara 1918
 >FEJETON: Rabi Sidon a rabi Landsberg
 >PROPAGANDA: Na Fidela Ivan nemá
 >PENÍZE.CZ: Stavební spořitelny by bez pomoci státu prodělávaly
 >REAKCE: Gay iniciativa v ČR nemá s Gay party nic společného
 >CHTIPY: Trocha humoru
 >HOLANDSKO: Po Fortuynovi další pokus o zteč ztrnulého politického establishmentu
 >DOKUMENT: Dopis generálního ředitele Českého Telecomu zaměstnancům
 >MOBY DICK: Nová šetřící politika Českých Textáren
 >POLITIKA: Janda do senátu
 >ÚVAHA: Mám být zaskočen?
 >CHTIP: O mlsné opičce
 >POLITIKA: Šest zastavení na křížové cestě „dvouletého“ premiéra

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
20.9. HOLANDSKO: Po Fortuynovi další pokus o zteč ztrnulého politického establishmentu
Jaroslav Teplý

2. července t.r. uveřejnil deník de Telegraaf jakýsi manifest o 10 bodech, diskusní materiál poslanců středopravicové, tzv. liberální strany VVD, Wilderse a Oplaata, o kterém se mělo počátkem září debatovat na regionálním zasedání VVD v provincii Limburg, pak postupně i jinde a nakonec na celostátní úrovni VVD.

Oba poslanci se domnívají, že VVD se nesmí neustále přibližovat politickému středu, protože pak nemají voliči žádný důvod pro ni hlasovat, protože ve středu jedna (slabá) strana už je - D66. Chtějí tedy posunout stranu více napravo od dnešní VVD

Základní body manifestu jsou tři: Turecko se nesmí nikdy stát členem EU, na silnicích musí být povolena vyšší maximální rychlost a Holandsko musí zkrátit na polovinu pomoc rozvojovým zemím.Dalším významným bodem je, že boj proti terorismu musí mít přednost před tzv. ochranou soukromí. Radikální mešity musí být zakázány a radikální imámové vypovězeni. Do trestního práva má být zaveden i v ČR diskutovaný princip "třikrát a dost" (dost = doživotí). Allochtoni (přistěhovalci), kteří se včas neintegrují, mají být vypovězeni, respektive jim má být odňato holandské občanství, pokud ho mezitím dostali.

Začátkem září došlo pak k dlouhému, ale bezvýslednému jednání Wilderse s vedením strany, jmenovitě s Van Aartsenem, šéfem parlamentní frakce VVD. Zlomem bylo podle de Telegraafu 3.září Wildersovo odmítnutí Van Aartsenova výslovného požadavku, aby své stanovisko ve věci vstupu Turecka do EU změnil.

Wilders byl mluvčím parlamentní frakce VVD v zahraničně-politických otázkách a zaujímal ostrá stanoviska ve věci muslimského extremismu a m.j. také v populární aféře šátků. Mimo to se vyjadřoval dosti nelichotivě i o poslancích vlastní frakce ("šedé myši", "domov důchodců na kvadrát") Tyto své výroky později označil za nešikovné, já sám bych je označil za dosti přiléhavé.

4. září hlásí de Telegraaf, že Wilders odmítl odstoupit jako poslanec a vrátit mandát VVD. Van Aartsen prohlásil, že "Geert (Wilders) není Erika Terpstra nebo Ayaan Hirsi Ali, které si zasloužily poslanecké křeslo gigantickým počtem preferenčních hlasů a dále že si Wilders drží ukradené křeslo, aby z něho vybudoval svoji základnu." Tady v rozčilení van Aartsen zapomněl, že v politickém smyslu je Hirsi Ali ve věci muslimů Wildersovým nejlepším spojencem v parlamentu. Mimo to dostal Wilders v průzkumu veřejného mínění již po prvním dnu po krachu 4 mandáty, za pár dní 9, dnes už 12. Po zkušenosti se vzestupem Pima Fortuyna bych se nedivil, kdyby další průzkumy byly pozdrženy, přesměrovány nebo jinak upraveny na decentní pokyn ze zákulisí establishmentu.

Podle de Telegraafu stojí straničtí koryfejové VVD jako jeden blok za Van Aartsenem .Ovšem už 11.září hlásí týž list z parlamentu,že:

Šéf parlamentní frakce VVD van Aartsen chce, aby se obyvatelstvo v budoucnosti mohlo vyslovit o vstupu Turecka do EU. Než k tomu dojde, musí EU nejprve koncem roku rozhodnout, zda Turecko vyhovuje jíž dříve stanoveným podminkám. aby se mohlo zahájit jednání o jeho členství. Je-li tomu tak, musí být zahájena jednání příští rok a Van Aartsen očekává, že budou trvat asi 10 let. Teprve pak, ještě než parlamenty členských zemí EU vstup Turecka schválí, se musí konat v naší zemi referendum.

List poznamenává, že návrh Van Aartsena je pozoruhodný, protože ještě minulý týden velmi tvrdě požadoval od Wilderse, aby se podrobil politické linii strany, která předepisovala, že Turecko může za určitých podmínek do EU vstoupit. A dále, že Van Aartsenovým návrhem byl nepříjemně překvapen předseda vlády Balkenende, který je odpůrcem referend.

Já sám bych poznamenal, že si Van Aartsen asi uvědomil, jak to bylo s Fortuynem. Strany establishmentu "zatloukaly" tak dlouho, až to prasklo při volbách. Proto hodlá raději lavírovat, manévrovat, připravovat si ústupové cesty pro případ nouze. Jeho návrh je třeba vzít na vědomí s velkou nedůvěrou - je možné, že jde o politický "špek". Referendum není v politické systému zakotveno, vyskytly se návrhy, že má mít jen poradní hodnotu a kdo ví, co ještě.

Mezi Fortuynem a Wildersem je určitý rozdíl vyplývající zvláště z toho, že Wilders se mohl poučit právě z tragické historie Fortuyna a jeho strany LPF. V rozhovoru s deníkem Metro 11. září říká, že chce opatrně postupovat a soustředit nejprve skupinu stejně smýšlejících lidí. Z toho nevyplývá, že by zrovna on musel být šéfem skupiny .Egocentristi musí být odsunuti stranou. Proto se nedá popohánět výsledky průzkumů. Z VVD odchází, protože nemohl už nic víc říct. Předseda strany Van Zanen řekl sice při svém nástupu do funkce, že VVD se musí stát stranou, ve které se debatuje, ale Wilders z toho při svém rozhovoru s ním nic nepostřehl. Chtěli ho umlčet a to nota bene v liberální straně. Závěrem pak říká Wilders, že nepřeje VVD nic špatného, ale že chce její voliče. Povede se mu to?

Metro přineslo pár dní později zprávu, že organisace VVD v provincii Limburg pozvala Wilderse na zasedání vedení limburgské sekce 13. listopadu, jak oznámil její mluvčí J. Oldenbroek. Vedení sekce dostalo stovky e-mailů od členů, kteří se už necítí dobře ve VVD. Asi sto z dvou tisíc členů ze strany vystoupilo, řekl znepokojený Oldenbroek. Je třeba se obávat, že velký počet členů přejde do jiné strany, jestliže liberálové nebudou vést celostátně zřetelný kurs. Limburský výbor se obává, že VVD získá celostátně reputaci šedých myší.

"Nespokojenost , kterou uvedl Fortuyn na pořad dne, žije stále v lidech", řekl Oldenbroek,"ale haagská politika se z to poučila jen málo nebo vůbec ne a to platí i pro VVD."

"Je potřeba hnutí zezdola, které by přinutilo haagské vedení, aby přiznalo barvu, a to hnutí začíná tentokrát v Limburgu." končí Oldenbroek v Metru.

P.S. O Turecku v této souvislosti příště.

19.09.2004


Další články tohoto autora:
Jaroslav Teplý

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku