Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 20.9.2004
Svátek má Oleg




  Výběr z vydání
 >FEJETON: Jak funguje socík
 >POLICIE: Policejnímu generálovi pro informaci!
 >HISTORIE: Samara 1918
 >FEJETON: Rabi Sidon a rabi Landsberg
 >PROPAGANDA: Na Fidela Ivan nemá
 >PENÍZE.CZ: Stavební spořitelny by bez pomoci státu prodělávaly
 >REAKCE: Gay iniciativa v ČR nemá s Gay party nic společného
 >CHTIPY: Trocha humoru
 >HOLANDSKO: Po Fortuynovi další pokus o zteč ztrnulého politického establishmentu
 >DOKUMENT: Dopis generálního ředitele Českého Telecomu zaměstnancům
 >MOBY DICK: Nová šetřící politika Českých Textáren
 >POLITIKA: Janda do senátu
 >ÚVAHA: Mám být zaskočen?
 >CHTIP: O mlsné opičce
 >POLITIKA: Šest zastavení na křížové cestě „dvouletého“ premiéra

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
20.9. FEJETON: Rabi Sidon a rabi Landsberg
Lubomír Ptáček

Nám gójům určitě nepřísluší zasahovat do vnitřních záležitostí židovských obcí. Běžné informace o dění v obcích se dočítáme v denním tisku a ostatních médiích. Tedy z otevřených zdrojů. Určitě k nim patří i věstník židovských náboženských obcí v českých zemích a na Slovensku Roš chodeš, měsíčník vydávaný Židovskou obcí v Praze (ŽOP), který si každý může koupit, předplatit, nebo přečíst na internetu. Čteme a snažíme se udělat si alespoň trochu jasno ve věcech, které rády zůstávají zamlžené: Jak to bylo s odvoláním rabína Sidona z funkce vrchního pražského rabína a rabína Staronové synagogy? Čert aby se v tom vyznal. Leč zkusme se držet faktů, bude-li to možné.

Nejlepší asi bude seznámit se s vysvětlením z povolaných úst rabína Landsberga, přísedícího Rabínského soudu v Jeruzalémě. Rozhovor s ním vedla v Roš chodeši č. 9/2004 Michaela Rozov. Není to ovšem zcela autentický záznam rozhovoru, paní novinářka některé rabiho myšlenky shrnula svými slovy. Jasně a stručně, rabi se asi místy moc rozpovídal.

„Informace, které se objevily v českém tisku o odvolání rabína Sidona, nejsou pravdivé,“ řekl r. Landsberg. Aha, tak informace o odvolání nejsou pravdivé, což ovšem nemusí znamenat, že nebyl odvolán. Začíná to být napínavé, čtěme dál.

Podle Landsberga rozhodnutí rabínského soudu nařizuje pouze reorganizaci, shrnuje rabiho myšlenky paní Rozov. Velmi zajímavé. Neodvoláváme, nýbrž nařizujeme reorganizaci. A jakou? Reorganizace obvykle znamená, že se třeba některá místa ruší, jiná vznikají, pochopitelně obsazují se novými lidmi, lidé ze zrušených míst odcházejí, takový je život. Rabi Landsberg pokračuje velmi dlouhou a důležitou větou: „Jako hlavní zemský a vrchní pražský rabín měl Sidon příliš mnoho starostí, a proto byla změněna jeho funkce tak, aby mu mladší rabíni, Barash a Kalchheim, pomáhali a jako jeho právě jmenovaní zástupci vykonávali administrativní funkce a další funkce stanovené rozhodnutím rabínského soudu tak, aby se rabi Sidon mohl soustředit na svou roli reprezentační jako hlavní zemský rabín a prezident rabínů v Praze a ... rabín pohřebního bratrstva. Navíc, pokud není hlavní pražský rabín, je jím de facto vrchní zemský rabín“.

Safra, těch rabínů je najednou nějak moc. Trochu ztrácím přehled. Nejzajímavější ovšem je, že Sidon současně je i není hlavním pražským rabínem. Původně jím byl, teď, ač nebyl odvolán, jím v rámci reorganizace není, ale když jím není nikdo, je jím zemský rabín, což je zase Sidon. Pokud tedy někdo tvrdí, že Sidon už není pražským rabínem, buďto se mýlí, nebo nás chce oklamat. On jím totiž je, i když jím není.

Landsberg pokračuje dál: „Soud proto rozhodl, že zatím nebude funkce hlavního pražského rabína obsazena (dobře, to už víme z předchozího). Zavedl nový pořádek (ale jaký?), nové funkce (jaké?) a jasně rozdělil kompetence mezi jednotlivé rabíny. Nikdo nebyl odvolán. Rabi Sidon zůstane na svém místě. Jen si musí nechat udělat nové razítko, na němž bude napsáno vrchní zemský rabín a prezident rabínů v Praze“.

Ufff!! Tak takhle to tedy je. Sidon sice byl zemským rabínem, ale neměl razítko! Takový šlendriján. Na jeho omluvu nicméně uveďme, jak se ostatně rabi Landsberg zmiňuje o pár řádků výš, že Sidon měl příliš mnoho starostí. Ani neměl čas si nechat udělat razítko. No ale Barash s Kalchheimem mu teď pomůžou, takže jejich prvním úkolem by mohlo být, že nechají zhotovit šéfovi razítko.

Paní Rozov pokračuje za Landsberga dál: Rabi Landsberg také odmítl tvrzení, že rabínem Staronové synagogy se stal rabín Barash. Podívejme se, jak je odmítl – rovněž pozoruhodným způsobem: „Rabín Barash nebyl jmenován rabínem Staronové synagogy. Může jím být jmenován za rok ... pokud se naučí česky. Musí být aktivní, vybudovat si pozici v obci, ne sedět doma a počítat dny, než bude jmenován ... Prozatím bude rabínem Staronové synagogy rabi Kalchheim, který přijíždí do Prahy za tři týdny“.

Tak. Ono to asi bylo ještě málo zamotané. Původně jsem si myslel, že Barash a Kalchheim, jak naznačil Landsberg, budou pomáhat Sidonovi. Že by mohli přinejmenším jít pro to razítko. Jenomže Barash se musí učit česky, aby mohl být rabínem ve Staronové synagoze a Kalchheim tu ještě není, ale už tím rabínem je. To by mě na Barashově místě dost naštvalo. Musí se dřít jakýsi nesmyslný slovanský jazyk se sedmi pády a slovesnými vidy, všichni pražští židi se mu budou posmívat, a ještě musí být aktivní a nesedět doma, zatímco Kalchheim si přijede a šup, už je rabínem ve Staronové.

Závěr Landsbergových vysvětlení nikterak nezaostává za tím, co bylo řečeno shora:

„Rabi Sidon bude rabínem Vysoké synagogy, to je také důležité. Bylo zvykem, že hlavní pražský rabín vedl bohoslužbu ve Staronové. To je pravda. Ale soud takto rozhodl, aby přispěl k uklidnění situace.“

To věru přispěl. Landsberg ale ještě zapomněl poznamenat, že i funkce šámese v Pinkasově synagoze je důležitá.

No a úplně na konec: „Je důležité, aby všichni prohlásili, že nastal mír v obci, a začali pracovat. Je důležité zveřejnit rozhodnutí soudu, ne na zdi synagogy, ale v obci a jinde.“

Paní Rozov splnila jeho přání, i já se tak pokouším učinit.




Další články tohoto autora:
Lubomír Ptáček

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku