Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 25.9.2004
Svátek má Zlata




  Výběr z vydání
 >MOBY DICK: Prověrka v Českých Textárnách - min nět
 >PŘÍRODA: Šumava očima laika
 >POVÍDKA: Štvanec
 >PRÁVO: Policie opakovaně proti ústavnímu pořádku
 >TELEVIZE: O Teleautomatu
 >PRÁVO: Trestní řízení ve věci bezpečnostních prověrek v NBÚ
 >CHTIPY: Jak nenaštvat šéfa
 >KNIHA: Johannes Kepler - Sen neboli Měsíční astronomie
 >SPOLEČNOST: Děti a sex
 >VZPOMÍNKA: Exkurze v kamenolomu
 >PRÁVO:Milostné vrkání s vrahem v přímém přenosu
 >VÍKENDOVINY: Věrný sluha
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Tělesné tresty
 >EKONOMIKA: Úroky dále porostou, ne dramaticky
 >PSÍ PŘÍHODY: Iris na výletě

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
25.9. POVÍDKA: Štvanec
Rendy Brendson

Vypadala velice sešle a vyhládle. Pořádně zhubla. Měla strašlivý hlad. A taky strach. Skrývala se už několik týdnů. Věděla, že ji hledají. Tušila, že když ji najdou, tak ji bez milosti zastřelí. Proto byla velmi opatrná. Spala každý den někde jinde. Potřebovala se dostat za hranice. Intuitivně směřovala na západ. Systematicky se vyhýbala rušnějším místům. Putovala raději skryta podzimní přírodou. Přespávala v lesích a vyhýbala se obydleným místům.

Dokud bylo teplo, nebylo to tak strašné. Jenže už několik dní byly ráno přízemní mrazíky a pršelo. Jen přes den, tu a tam vysvitlo slunce. Dnešní noci však málem zmrzla, byla zkřehlá, celá promáčená a špinavá a byla jí opravdu hrozná zima.

Musím někde ukrást nějaké jídlo, uvědomila si hned po probuzení. Někde se usušit, ohřát. Nedá se nic dělat, budu muset do nějaké vesnice. K lidem. Uvědomovala si, jak je to pro ni nebezpečné. Kdyby ji někdo poznal, byla by ztracená. Je to risk. Zvažovala pro a proti. Hlad byl však silnější. Celá se třásla.

Vyrazila. Na kraji lesa se zastavila a chvíli pozorovala dění ve vesnici, kterou měla pod sebou jako na talíři. Chvilku zaváhala a pak se plíživě vydala k prvnímu osamocenému stavení na okraji vesnice. Nepozorovaně se dostala až k zahrádce za domem. Zevnitř slyšela pláč malého dítěte. Jsou doma, tady to nemůžu riskovat, to je příliš nebezpečné. Obešla tedy velkým obloukem stavení a pokračovala k dalšímu samostatně stojícímu domku. Několik dlouhých minut pozorovala dvorek, zahradu i dům. Nikde ani živáčka. Z dálky, od pole nad vesnicí k ní doléhalo jen brumlavé a pravidelné vrčení orajícího traktoru. Štěstí ji tedy přálo. Zůstala ještě chvíli bez hnutí přikrčená u paty stromu, který se nakláněl svými větvemi do zahrady. Byla si jista, že tady není nikdo doma.

Vylezla na strom, přelezla plot a po několika skocích se přitiskla ke zdi domu.
Znovu bedlivě naslouchala, jestli se zevnitř domku neozvou nějaké zvuky. Dole z vesnice se ozýval jen štěkot psů.

Pomaličku se kradla ke dvorku. Dobře viděla na vstupní dveře stavení.
Ty se však zničehonic se zaskřípáním otevřely a vyšla z nich žena s nějakým vekým předmětem v rukou.

Žena si jí, ale naštěstí nevšimla.

-

Vlasta Mikulíková sešla ze schodků a vydala se směrem k zahradě pověsit prádlo.

-

Puma americká se strašlivě lekla. V setině vteřiny se bezhlučně odrazila od zdi a několika dlouhými ladnými skoky se přenesla přes trávník zahrady. Přeskočila plot a celá vyděšená se utíkala skrýt zpět pod ochranu lesa. Když doběhla až na jeho okraj, celá udýchaná se otočila k Dolní Vsi a strašlivě směrem k Výlantu ve Fryštáku zařvala.

Smutně, hladově a vyčerpaně vydržela takto hrozivě řvát skoro celých pět minut.

____________________________________________________________

Zpráva = http://www.novinky.cz/04/05/58.html

Podruhé o sobě dalo zvíře vědět ve středu. "Bylo krátce po jedenácté hodině a já jsem venku věšela prádlo. Najednou se od lesa ozvalo hrozné řvaní zvířete. Trvalo to dobrých pět minut a byl to úplně neznámý zvuk," vyprávěla Vlasta Mikulíková z osady Výlanta ve Fryštáku - Dolní Ves.


Další články tohoto autora:
Rendy Brendson

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku