Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 28.9.2004
Svátek má Václav




  Výběr z vydání
 >ŠAMANŮV KALENDÁŘ: Jak jsem si zavedl laciné krmení vepřů
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Do divadla: Hrdina západu
 >PSÍ PŘÍHODY: Tenisák za plotem? Úkol pro žabaře!
 >SPOLEČNOST: Deto
 >POLEMIKA: Dvojí zlo evropského zatykače
 >TERORISMUS: Islamistům vadí svoboda žen
 >POLITIKA: Odpověď poslance Jana Klase na veřejný dopis
 >PRÁVO: Dá se tahle zkušenost generalizovat?
 >MÉDIA: ČT - Trapas! Ostuda! Hanba!
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Dnes začíná Photokina
 >POVZDECH: Stalo se o víkendu
 >POVÍDKA: Anežko, nepoť se!
 >PSÍ PŘÍHODY: Období mokrých psů
 >POLITIKA: Camorra, ODESSA, ODS, ČSSD, US-DEU - všechno Mafie?
 >PENÍZE.CZ: I cizinci mohou stavebně spořit

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kronika dne  
 
28.9. Špidla hovořil a o něčem i mlčel
(eff)

Bude nutno počkat na ohlasy přímo z prostředí Evropského parlamentu, jaký dojem udělal Vladimír Špidla na europoslance během svého pondělního slyšení a jaký udělal na komentátory poté, při tiskové konferenci. Český občan uvrtaný po dobu slyšení k televizní obrazovce sledoval přímý přenos ze slyšení a přijímal informace podle svého naturelu. Eutroskeptik se musel cítit posílený, jako kdyby vypil džbán živé vody. Ano, tak nějak vypadá eurodiskuse, nekonečný, neuchopitelný proud mlhavých formulací bez jediného konkrétního bodu. Eurooptimista, nebo dokonce snad člen Špidlova fanklubu, si pochvaloval, jak dobře si Vladimír vede. Sice trochu koktal, ačkoli mohl mluvit česky, ale duchem, tedy dikcí dobře zapadal do celého prostředí.

Přihlásil se k evropskému sociálnímu modelu. Podpořil tudíž to, co historicky vzniklo v neopakovatelných létech explozivně rostoucí prosperity z přelomu padesátých a šedesátých let, té báječné doby, kdy lidé ještě neztratili chuť a schopnost pracovat, kdy nastupovaly nové technologie a kdy Evropa ještě netušila, že ji čeká příval hladových krků a rukou neochotných k práci. Tento asociální model se stal brzdou, stal se zátěží táhnoucí celé společenství ke dnu.

Fenomén Lisabonu
To Vladimír Špidla také dobře ví a proto stejným dechem velebil konkurenceschopnost. Ve všech pádech skloňoval "Lisabonský proces", tento fenomen přirovnávaný k jetimu, o němž také každý ví a každý mluví, ale nikdo ho neviděl. Lisabonský proces je něco takového, jako když Nikita Sergejevič Chruščov druhdy oznámil, že komunismus nastane v roce 2000. Lisabonský proces slibuje, že do deseti let se Evropská unie stane nejvíce konkurenceschopnou a nejdynamičtější ekonomikou světa. Klíčem ke konkurenceschopnosti je zaměstnanost, říká Vladimír Špidla. Za cíl svého úsilí vidí takový stav, kdy práce zůstane v Evropě. Chce zaměstnávat mladé a nezapomíná ani na starší generaci, která po pětapadesátce ztrácí šanci na důstojné zaměstnání. Jak toho dosáhnout? Jaká opatření chystá k posílení zaměstnanosti? Co konkrétního kandidát podnikne, pokud se skutečně komisařem pro sociální věci stane? Ani na jednu konkrétní otázku Vladimír Špidla neodpověděl jasně a jednoznačně.

Jak se neříznout
Snad na jedinou. I tato otázka a Špidlova odpověď je charakteristickou ukázkou specifiky socialistického myšlení.Šlo o to, jak zabránit pracovním úrazům, konkrétně bodným a řezným ranám. Nasnadě ležící odpověď by mohla znít, že tazatelka musí být padlá na hlavu, když se ptá kandidáta na komisaře, jak zabránit řezným úrazům. Kandidát však bere otázku vážně. Předpisů je dost a musí jich být mnoho porušeno a to tak, že dlouhodobě, než se někdo píchne nebo řízne. Mají si lidé dávat pozor? Mají být opatrnější? Ne. Má být posílen kádr dohlížitelů a kontrolorů bezpečnostních předpisů. Toto je možná cesta ke zvýšení zaměstnanosti, protože kontrolora musí někdo z masa a krve dělat - a dostávat za svoji činnost gáži. Konkurenceschopnost ve světovém, ba globálním měřítku však kontrolor nezvýší. Vladimír Špidla si je dobře vědom těchto úskalí, a nepřímo i čelil námitkám a kritice, když polemizoval s těmi, kdo "si myslí, že se staneme šampióny", když evropský sociální model opustíme. Samo jeho konstatování, že "evropský sociální model je součástí naší konkurenceschopnosti" je pouhá větná konstrukce, jako když by někdo řekl, že krychle je ta nejdokonalejší koule. I kdyby to opakoval stokrát, krychle se kutálet nebude. Vladimír Špidla je nominovaný socialistickou vládou a poslanci věděli už předem, koho mají při slyšení před sebou. Kdyby se tam ocitla jakákoli jiná bytost ze socialistické líhně, musela by hovořit více méně stejně. Některé by hovořila anglicky, některá by hovořila svižně, možná dokonce vtipně, ale obsah by musel být v podstatě stejný.

Špidla se měl zodpovídat z orientace ve svěřeném resortu a ze znalosti existující i chystané legislativy. Nezdálo se, že by ho některý z poslanců nachytal na švestkách. Špidla měl agendu a s ní související rétoriku nacvičenou už z domova. O produktivitě a udržitelném rozvoji, o sociální ochraně a vysoké kvalitě života socialisté dovedou hovořit celé hodiny.

O něčem dovedou i mlčet. I Špidla mlčel, když se ho zeptali, jak prosazoval politiku zaměstnanosti, když byl doma premiérem. Uvedl statistiku rostoucího HDP, ale o rostoucí nezaměstnanosti pomlčel.

Aston


Další články tohoto autora:
(eff)

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku