Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 29.9.2004
Svátek má Michal




  Výběr z vydání
 >SVĚT: Utkání Bush - Kerry se blíží k finiši
 >POVÍDKA: Big Bed
 >PRÁVO: Tisková zpráva ve věci Fiala vs. ČR
 >ARCHITEKTURA: Baba a Kaštan aneb Pozvánka na další Psí vycházku a přednášky
 >POLITIKA: Zavraždíme Vaši dceru
 >HISTORIE: 29. září 1938 - Mnichov
 >PSÍ PŘÍHODY: Bartovi je dnes devět let
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Dnes má startovat SpaceShipOne
 >SVĚT: Na okraj jednání o vstupu Turecka do EU
 >VZPOMÍNKA: Zbabělovice
 >PENÍZE.CZ: Reforma penzí nemusí být hra s nulovým součtem
 >MÉDIA: Nenormální televize, nenormální premiér
 >MÉDIA: Čestní občané - nový cyklus České televize
 >SPORT: Nedvědův Nedvěd
 >ŠAMANŮV KALENDÁŘ: Jak jsem si zavedl laciné krmení vepřů

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
29.9. VZPOMÍNKA: Zbabělovice
Daniel Kvasnička

Oslavy byly velkolepé! Náchod svému rodákovi nezůstal dlužen. Někdo z Pražáků přivezl pěknou příhodu: Říkali si prý dvě nedospělé velké děti v metru, že přijel Škvorecký slavit narozeniny. „A kde že to slaví?“ ptalo se jedno dítě druhého s představou dalšího banketu na Hradě. „Ále, v těch jeho Zbabělovicích!“ odvětilo druhé dítě. Kdosi to odposlechl v Praze a přivezl na slavnosti do Náchoda, totiž Kostelce, abychom zůstali věrní přejmenovávání měst.

Připadal jsem si také jako nedospělé velké dítě, když musel deset let po sametové revoluci odejít redaktor Náchodského zpravodaje z radniční redakce, zázrakem jsem tehdy před normalizátory vyhrál výběrové řízení a s přáteli začal tisknout časopis, který se několik let klubal ve strašných křečích na svět. Vychází dodnes, i když měl tehdy s vyhozeným redaktorem zaniknout. A bylo to zrovna před pěti lety, kdy se sem chystal pan Škvorecký na návštěvu. Pomáhali jsme připravovat tiskovou konferenci a produkovali tiskové zprávy. Neskutečně jsme to kazili, protože jsme neměli v krvi tu správnou dávku náchodské nostalgie. Inu velké děti, co nečtou ty správné knihy. Packali jsme jména a data, ale byli jsme velice vlídně poučováni dvěma moudrými pány, Josefovými kamarády a spolužáky, Jaroslavem Suchým a Liborem Volným. Laskavě nám texty proškrtali a měli nás rádi, což v kontrastu s hlídacím režimem na radnici působilo osvobodivě.

A dodnes působí. Oba, tedy jeden už odešel na věčnost, ale oba své stáří charakterizovali stejně jako pan Škvorecký: Láskou k životu, lidské kráse a zároveň věčným hledáním smyslu života a základních norem slušnosti. Pan Škvorecký mi říkal „reverende“ a já mu posílal Náchodské zpravodaje. Oba starci, kteří na toho starého pána za mořem stále vzpomínali, mne zvávali k povídání „o životě“ a vytrvale mi pomáhali. Pan doktor Suchý už má Prima sezónu v nebi. Pan Volný ještě píše básně na pozemské papíry.

Jedné věci jsem se od nich ve Zbabělovicích naučil, mít rád život se všemi obyčejnostmi, slabostmi a krásami. A ještě něčemu se naučit chci, totiž tenhle život pěstovat a zaznamenávat.




Další články tohoto autora:
Daniel Kvasnička

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku