Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 7.10.2004
Svátek má Justýna




  Výběr z vydání
 >AMERICKÝ STAV VĚCÍ 5: Průnik ze severu po souši
 >FILOSOFIE: Komunisté jsou případem pro neexistující psychology
 >PRÁVO: Poslanec Křeček a kauza Hučín
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Úprava Mrázovky pokračuje
 >PRÁVO: Stížnost na soudce OS v Přerově Mgr. Michala Jelínka
 >SPOLEČNOST: Bojují odbory opravdu s nezaměstnaností?
 >POLITIKA: Co by měl udělat prezident USA po volbách
 >PSÍ PŘÍHODY: Míček? Supermíček!
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Čtvrtá říše římská
 >PRÁVO: Svoboda slova nebo trestný čin?
 >SPOLEČNOST: Žena-otrokyně?
 >POLITIKA: Úder do vlastních řad
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Hodný, zlý, ošklivý a nedůsledný, část II
 >PENÍZE.CZ: Jsou zaměstnanecké výhody pro zaměstnance?
 >ZDRAVÍ: Prodej alergenní kosmetiky s požehnáním hygieniků

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
7.10. POLITIKA: Úder do vlastních řad
Ivan Kadlec

Stává se to často, někdo se rozhodne veřejně, prostřednictvím médií, oslovit své kolegy a partnery s konstruktivní kritikou. V případě grafika, novináře, funkcionáře, veřejného činitele a straníka Š. Kotrby ( od roku 1986 do roku 1992 KSČ/KSČM, od r.1995 ČSSD) je však problém, co jsou v jeho případě vlastní řady? Reaguji tak na Kotrbův atak na vládu Stanislava Grosse, který zveřejnily Lidové noviny. Nejde mi o podstatu dnes poněkud módního útočení na Grossovo vládnutí, byť jde nyní o útok od člena vlastní strany, neboť provokování je známou metodou aktivistické novinařiny nejen v Kotrbově podání. A jen se čeká, aby se mohlo v úderech pokračovat. Jde spíše o to, z jaké pozice a z jaké funkce Kotrba zrovna píše a kritizuje. Jde, jako u řady jiných případů, o problém tzv.nezávislosti, tedy to, kam vlastně autor/novinář/funkcionář patří. Dá se to snad odlišit podle použitého podpisu. Krátce po jmenování do rady Českého rozhlasu se Kotrba na čas podepisoval jako člen této rady, nyní je to opět jen novinář.

Autor Kotrba se trefuje do Stanislava Grosse, který přitom ještě na začátku roku stál v čele hlasovací poslanecké koalice, která z Kotrby udělala funkcionáře a veřejného činitele v čele rozhlasu. Koalice to byla roztodivná , složená ze všech členů KDU, KSČM a většiny vlastní strany ČSSD a rovněž z US. Trochu zajímavá kombinace stran a poslanců, která Kotrbu protlačila v rámci politického obchodování a kupčení s funkcemi a dobře placenými trafikami. Jindy moralizující Kotrba na tuto poněkud nemorální hru bez problémů přistoupil.

Kotrba je kriticky píšící nezávislý novinář, jeho kritici jej ale označují za angažovaného novináře a zároveň vrcholného a také nezávislého funkcionáře veřejnoprávního rozhlasu na místě blokovaném pro ČSSD. Kotrba je členem vládní strany a o vnitrostranickém dění je velmi dobře informován. Informace pomáhají v nezávislé kritické novinařině (Vsuvka: v jiných a s tímto textem a osobami zcela nesouvisejících případech se pro tunelování firem používá termín zneužití informací v obchodním styku). Nejedná se však jen o pouhého řadového člena politické strany, ale o spoluautora dlouhodobého politického programu ČSSD a také volebního a později vládního programu ČSSD, s čím se autor rád na veřejnosti chlubí. Rozpaky panují také kolem okamžitého a demonstrativního odstoupení Kotrby ze stranické komise pro informatiku (po zvolení do rady), která bývá místem se značným vlivem na vládnutí.

Je to pozoruhodné, jak se ze dne na den, jakoby mávnutím kouzelným proutkem, dokáže člověk rázem stát nezávislým na všem a na všech, aby se třeba na krátkou chvíli opět stal straníkem nebo radním. Kotrba zjevně dobře zná parlament a řadu poslanců, kteří často publikují na levicově orientovaných stránkách Britských listů. Proto jistě velmi dobře zná pravidla pro volbu do důležitých mediálních orgánů a snad zná i jakýsi pocit odpovědnosti k těm, kteří jej do funkce jmenují nebo zvolí. To ale v praxi neplatí, Kotrba se obrací nejčastěji právě proti těm, co jej prosadili. Článek v Lidovkách, věcně v zásadě správný, paradoxně hovoří o řízených únicích informací z ČSSD do médií, když právě Britské listy zveřejňují již celkem pravidelně tajně pořízené nahrávky z jejich jednání. Dokonce nejen z pověstného zasedání ústředního výboru, ale i z jednání autora-novináře a člena strany s kontrolními orgány, které si jej kvůli tomu pozvaly na stranický kobereček. Výsledkem může být roztrpčení všech zúčastněných a nakonec možná i menší důvěra v Kotrbovu práci, neboť není jasné, kým v dané chvíli skutečně je. Zatím je zřejmě šikovnější používat aktuální podobu pro ten který účel. To ostatně není v našich novinářských a politických poměrech nic nového ani jako zářijové problémy financování sdružení Dženo, které je dalším z řady Kotrbových nominátorů. S tím opravdu nemá Š. Kotrba nic společného, s levicovou agitací však už ano. Nebo jak se i v jeho textech rádoby moderně objevuje s demokratickou levicí. Řekl to už i místopředseda strany ministr Škromach: Kotrba si musí vybrat. Čtenáři si naštěstí výběr a názor dělají sami a nepotřebují číst aktuální funkce a nebo vlastní označení autora. A ČSSD si příště (bude-li ještě nějaké příště) také asi vybere. Možná, že trochu jinak a třeba nejen z vlastních řad.


Další články tohoto autora:
Ivan Kadlec

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku