Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 9.10.2004
Svátek má Štefan




  Výběr z vydání
 >PRÁVO: Žijeme v demokratickém právním státu?
 >KNIHA: Čas voněl snem. Stručný přehled dějin VKS(b)
 >MOBY DICK: Kokotovým hostem
 >MLÁDEŽ: Mladé lvice čekají mláďata
 >ÚVAHA: Příborní systémy
 >KNIHA: Jak žít a jednat s duševně nemocnými lidmi
 >VĚDA: Evariste Galois
 >FEJETON: Návštěva u zubaře
 >PRÁVO: Uplácet politiky není trestné!
 >EVROPSKÁ UNIE: Za vše mohou kreténi… ve Vatikánu?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Vesmír
 >POLITIKA: Ideologie husakismu
 >MÉDIA: Válka o Novu (1.)
 >PSÍ PŘÍHODY: Jak se má Tom
 >PŘÍBĚHY ČESKÉ JUSTICE: Příběh čtrnáctý - Hrob

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politický cirkus  
 
9.10. Kam půjdou peníze

Více než desetiprocentní nárůst státních výdajů na vědu a výzkum, to je něco, čemu dlužno zatleskat. 16,5 miliard korun je částka, která budí úctu, třebaže málokdo si ji dovede představit. Je to málo, nebo hodně? Počíná si vláda správně, nebo špatně, položí si občan otázky.

Především je nutno upozornit, že výdaje na vědu a výzkum stoupají rok z roku pravidelně. Čísla poskytovaná Statistickým úřadem jsou úctyhodná - v roce 1995 stát vynakládal jenom 4,5 miliard a soukromý sektor 14 miliard na vědu a výzkum. Cesta vykonaná za deset let je tedy úctyhodná, přinejmenším co se výdajů týká. Jak je to s efektivitou? Naším cílem je dohnat západní Evropu a ta zase má cíl stát se ekonomickým tahounem světa, jak si to Evropská unie vytkla v Lisabonu. Statistika by nás mohla ukolébat v přesvědčení, že jsme na dobré cestě.

Jsou ale i jiné statistiky. V druhé polovině devadesátých let průměr nárůstu produktivity práce činil v Evropě 0,7%, kdežto ve Spojených státech to byl dvojnásobek. Jakmile se ale na stav věcí vezme optika s vyšším rozlišením, dojdeme k zajímavým zjištěním. Rozdíly mezi odvětvími vyrábějícími informační a komunikační technologie mají v Evropě i Americe podobný růst produktivity - v USA je to 0,63% ročně, v Evropě 0,41 %.

Přitom celkové výdaje na výzkum a vývoj nejsou v Evropě o tolik menší, než v USA. Amerika vydává 2,8% HDP, Německo 2,3% a Francie 1,9%. Také západní Evropa dotuje soukromé firmy podporující vědu a výzkum podobně, jak to dělá vláda naše, tedy daňovými výhodami.

Pochybnosti se tedy vznášejí nikoli nad ciframi rozpočtů, ale nad efektivitou. Peníze jsou, ale kam jdou a co se z nich získá? Nechybějí hlasy, podle kterých nárůst prostředků vede k posílení moci profesorských lobby. Hlavním motorem efektivního výzkumu a vývoje by měla být poptávka po nových technologiích a postupech ze strany producentů. A zde je na první pohled patrná vazba na hospodářskou politiku státu. Jakmile je ekonomika zatížena dluhy, podniky jsou často nuceny vytloukat klín klínem a na inovace jim nezbývají prostředky. Peníze vyždímané nadměrnými daněmi pak odtečou s menší efektivitou i do trychtýře označeném "věda a výzkum".

Toto vše je dobře známo předsedovi Rady vlády pro výzkum a vývoj, vicepremiérovi Martinovi Jahnovi. Ten soustavně poukazuje na souvislosti vědy a výzkumu na jedné straně a ekonomiky zatížené zadlužením na straně druhé. Snad se mu podaří tento zorný úhel vsadit i do optiky, která bude napříště zkoumat efektivitu prostředků vynakládaných na vědu.

Aston


Další články tohoto autora:

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku