Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 13.10.2004
Svátek má Renáta




  Výběr z vydání
 >KAUZA KOŘISTKA: Tisková zpráva
 >KAUZA KOŘISTKA: Neměl by to být konec
 >EVROPA: Vítej nám, Turecko
 >POLITIKA: Volby na zkoušku
 >POLITIKA: Třetí komunistický puč na obzoru?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: První mrazík
 >VZPOMÍNKA: Sobotní návštěva
 >SPOLEČNOST: Vítejme v policejním státě
 >PSÍ PŘÍHODY: Zase ten zpropadený tenisák
 >KNIHA: 101 strategií jak se nezbláznit v šíleném světě
 >CHTIP: Na radnici
 >PENÍZE.CZ: Zemětřesení v pojistných smlouvách II.
 >SPOLEČNOST: Vládci razítek
 >ARCHITEKTURA: O betonových krabicích a zlých cizincích
 >PRÁVO: Policejní kontroly poslanců aneb od demokracie k diktatuře

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
13.10. EVROPA: Vítej nám, Turecko
Petr Robejšek

Minulý týden byl zveřejněn posudek evropského komisaře pro rozšíření Günthera Verheugena o nákladech spojených se vstupem Turecka do Evropské unie. Půjde o velké peníze, přesto je EU nakloněna vyjednávání s Tureckem. Přívrženci vstupu chtějí otevřenou EU, vidí Ankaru jako strategického spojence a modernizátora Blízkého východu; protivníci tvrdí, že ubude peněz, přibudou migranti a EU ztratí identitu. Co říkají naši politici? Bývalý ministr zahraničí Josef Zieleniec je proti, Stanislav Gross je pro, Cyril Svoboda spíše proti a Václav Klaus říká, že nejde o Turecko, nýbrž o pojetí EU. Nikdo se neptá, co by vstup Turecka znamenal pro naše národní zájmy. Chceme-li tuto otázku zodpovědět, musíme rozpoznat stav a vývojové tendence Unie, její vliv na naši politiku a záměry nejdůležitějších evropských mocností.

Jakým směrem se EU vyvíjí? Ještě před vstupem Turecka bude "posílena" Rumunskem a Bulharskem (asi v roce 2007). Přitom už od letošního května platí, že se stoupajícím počtem nesourodých členů ubývá vnitřní soudržnosti a akceschopnosti Unie; klesá jak šance dosáhnout společných rozhodnutí, tak pravděpodobnost jejich realizace. Proces evropské integrace není skutečné sjednocování, ale pouhé rozšiřování EU; pokračování tohoto procesu směřuje logicky k rozpadu autority Unie, k uvolnění vnitřních vazeb a k oslabení možností ovlivňovat politiku členských zemí.

Jaká Evropská unie je v našem zájmu? Chceme, aby Brusel mohl úspěšněji formulovat a prosazovat plošná řešení ve všech oblastech (nerespektujících národní specifika)? Naše první zkušenosti se surrealismem technokratických direktiv EU hovoří proti tomu. Chceme EU, která měří dvojím metrem v případě velkých (Berlín a Paříž smějí porušovat stabilizační pakt společné měny euro), a šikanuje malé (jako když Rakušané v roce 2000 zvolili "nesprávnou" vládu)? Chceme eliminovat i poslední zbytky akčního prostoru pro uskutečňování politiky, přizpůsobené našim specifickým potřebám? Odpověď je jasná: všechno, co přispěje k rozmělnění EU, je v českém národním zájmu. A proto: Vítej nám Turecko, už samotná debata o tvém vstupu potvrzuje a urychluje oslabení EU.

Zájmy velkých evropských států se v této otázce výjimečně shodují s našimi. Německu, Francii a Velké Británii je Brusel delší dobu spíše na obtíž: omezuje jejich politickou moc, plete se jim do zahraniční, finanční a hospodářské politiky. Opustit Unii nemohou, zrušit také ne; mohou ji však vytunelovat na Unii bez hranic a závaznosti. Co zbude? Modrý deštník, vyzdobený četnými zlatými hvězdami, a pod ním spousta místa pro tradiční mocenské hrátky klíčových evropských mocností. A také více méně volný evropský trh, jediný nepochybně užitečný výdobytek desetiletí evropské integrace. Zapojme se tedy do šiku přívrženců vstupu Turecka. Ne jak je v kraji zvykem, tj. z neschopnosti rozeznat, co je nám ku prospěchu a z nedostatku odvahy prosazovat vlastní zájmy, nýbrž proto, že těmto zájmům sloužíme. Své skutečné důvody pro toto spontánní "ano" bychom si však raději měli nechat pro sebe.

Psáno pro Týden 10. října 2004




Další články tohoto autora:
Petr Robejšek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku