Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 14.10.2004
Svátek má Agáta




  Výběr z vydání
 >SVĚT: USA není zemí imperialismu
 >SPOLEČNOST: Bože, kéž jsem policajtem...
 >BRNO: Referendum - kdo vlastně zvítězil?
 >NEMOCNICE: Další krok k socialismu
 >POLITIKA: Debilita, jezy na Labi a ranař Foldyna, který to myslí upřímně
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Snížení zvýšení DPH opět slavně zvítězilo. Au!
 >PRÁVO: Zaveďme porotní soudy
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Život v podkroví opticky a akusticky
 >KNIHA: Pekingská večeře a běsnění živlů
 >PENÍZE.CZ: Cena práce je (ne)srovnatelná s EU
 >SPORT: Proč nezačne sezóna NHL
 >CHTIP: Výslech zajatce
 >EKONOMIKA: Ceny v české ekonomice klesly
 >KAUZA KOŘISTKA: Tisková zpráva
 >KAUZA KOŘISTKA: Neměl by to být konec

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
14.10. PENÍZE.CZ: Cena práce je (ne)srovnatelná s EU
Jiří Šedivý

Před několika dny jste si v článku Čistá mzda tvoří pouhou polovinu nákladů na práci mohli přečíst o tom, jaký podíl tvoří čítá mzda v celkových nákladech na práci, kolik z toho odvádí zaměstnavatel a také, jak moc vlastně jeden pracovník přispívá svou produktivitou do výnosů firmy. Dnes pokračujeme ve srovnávání nákladů na práci se zeměmi EU, a to jak "starých", tak i nových členů.

Porovnávat v jakémkoliv mezinárodním měřítku, znamená vypořádat se s problémem různých cenových úrovní a směnných relací ve srovnávaných zemích. V případě tzv. eurozóny (země používající euro) má jistou, i když ne stoprocentní, vypovídací schopnost prosté seřazení. To ukazuje na pozici země ve srovnání s konkurenty v EU. Avšak země s vlastní národní měnou vykazují při prosté konverzi podle oficiálního kurzu k euru velmi odlišné údaje kvůli rozdílným úrovním cen. Proto se náklady současně přepočítávají i podle parity kupní síly. Konkrétní hodnoty ve vybraných zemích EU ukazuje tabulka.

Úroveň nákladů práce ve vybraných členských státech EU
Stát Náklady práce na zaměstnance měsíčně
EUR měsíčně parita kupní síly
absolutně relace
(EU-15 = 100)
absolutně relace
(EU-15 = 100)
Švédsko 4 047 127,7 3 415 107,8
Dánsko 3 758 118,6 3 061 96,6
Velká Británie 3 694 116,6 3 269 103,2
Německo 3 556 112,2 3 327 105,0
Rakousko 3 497 110,4 3 465 109,3
Francie 3 275 103,3 3 287 103,7
Irsko 2 762 87,2 2 662 84,0
Španělsko 2 031 64,1 2 512 79,3
Řecko 1 570 49,5 2 081 65,7
Portugalsko 1 189 37,5 1 677 52,9
Polsko 672 21,2 1 364 43,0
Česká republika 590 18,6 1 358 42,9
Maďarsko 566 17,9 1 261 39,8
Slovensko 445 14,0 1 086 34,3
průměr 3 169 100,0 3 169 100,0
Zdroj dat: ČSÚ, Eurostat

Jak je vidět, mezi státy existují značné rozdíly zejména v nominální úrovni. Náklady v ČR představovaly zhruba 17 % nákladů západních sousedů, Německa a Rakouska. Hlavním sociálně-ekonomickým důsledkem rozdílů v nominální úrovni nákladů práce je konkurenční výhoda států s nižšími náklady na trhu výrobků, služeb a rovněž investic. Výhodou vyšších nákladů práce je vyšší míra krytí spotřebitelských potřeb. Relativní výhodou je pak podpora migrace pracovních sil v mezinárodním měřítku, a tím vyšší míra konkurence a efektivity.
Přepočet pomocí parity kupních sil rozdíly zmírňuje a přesněji ukazuje na mezinárodní postavení zaměstnanců i na jejich možnosti při nákupu zboží. ČR vykazuje o něco nižší náklady, cca na úrovni 40 % ve srovnání s Německem a Rakouskem.

Podíly se liší

Pohledem na další tabulku uvidíme, že náklady na práci se zřetelně liší i ve své struktuře. Náklady na mzdy se pohybují od 66 % (Švédsko) až po 88 % (Dánsko). Až několikanásobné rozdíly pak vykazují hodnoty personálních nákladů.

Struktura nákladů práce ve vybraných zemích EU
ř. Stát Struktura nákladů práce %
(_přímé náklady) nepřímé náklady z nepř. nákladů měsíčně personální a obdobné náklady
sociál. náklady celkem v tom
povinné příspěvky zaměstnavatelů ostatní soc. náklady
1 Dánsko 87,7 12,3 8,0 0,5 7,5 4,3
2 Irsko 85,0 15,0 12,4 12,1 0,3 2,6
3 Velká Británie 81,5 18,5 15,6 15,0 0,6 2,9
4 Portugalsko 79,8 20,2 19,3 19,1 0,2 0,9
5 Polsko 76,2 23,8 16,2 15,1 1,1 7,6
6 Německo 75,3 24,7 22,6 16,7 5,9 2,1
7 Španělsko 74,5 25,5 24,4 24,1 0,3 1,1
8 Řecko 74,1 25,9 25,5 25,4 0,1 0,4
9 Slovensko 72,4 27,6 26,2 25,8 0,4 1,4
10 Rakousko 72,1 27,9 23,7 22,7 1,0 4,2
11 Česká republika 72,0 28,0 26,5 26,2 0,3 1,5
12 Francie 68,1 31,9 27,6 26,5 1,1 4,3
13 Maďarsko 67,1 32,9 30,6 29,5 1,1 2,3
14 Švédsko 66,5 33,5 29,6 29,5 0,1 3,9
15 EU - 15 (průměr) 75,7 24,3 21,4 x x 2,9

Důsledkem poměrně vysokého zatížení zaměstnavatelů, k čemuž se dostaneme dále, je jen úzký prostor pro vyjednávání o kolektivních smlouvách s odbory i mezi jednotlivci o způsobu a výši dalších mimomzdových požitků. Nižší podíl těchto zaměstnaneckých příjmů nacházíme pouze v tradičně "zaostalejších" jižních zemích, Portugalsku a Řecku, a také ve Švédsku, kde úlohu těchto dohod plní naopak tradičně silná sociální politika. Se kterým z těchto typů zemí se chce ztotožňovat ČR?

A pak přijde stát

Zatížení nákladů práce nemzdovými položkami způsobuje z podstatné části stát, jednak daněmi z příjmů a současně také odvody do různých zákonných fondů, jako jsou zdravotní a sociální pojištění a jejich obdoby. Náklady je možné také rozlišit podle toho, kdo je jimi konkrétně zatížen, zda zaměstnanec, nebo zaměstnavatel. V podmínkách ČR a většiny dalších států bychom rovněž mohli hovořit o kritériu "co je vidět" a "co není vidět" přímo na výplatní pásce.

Celkové daňové a příspěvkové zatížení nákladů práce
Stát Zatížení nákladů práce (% z úhrnu)
zaměstnavatelů zaměstnanců celkem
1 Irsko 12,1 18,2 30,3
2 Portugalsko 19,1 14,1 33,2
3 Velká Británie 15,0 21,6 36,6
4 Španělsko 24,1 14,1 38,2
5 Řecko 25,4 14,1 39,5
6 Slovensko 25,8 14,4 40,2
7 Polsko 15,1 26,1 41,2
8 Česká republika 26,2 17,2 43,4
9 Rakousko 22,7 21,3 44,0
10 Dánsko 0,5 43,9 44,4
11 Francie 26,5 19,0 45,5
12 Německo 16,7 34,8 51,5
13 Maďarsko 29,5 23,0 52,5
14 Švédsko 29,5 24,8 54,3
Zdroj dat: Eurostat, OECD

ČR se se svým 43% zatížením pohybuje přibližně kolem průměru. Avšak věnujeme-li pozornost pouze zatížení zaměstnavatelů, dostáváme se do evropské špíčky, mezi tradiční sociální velmoci Švédsko a Francii. Zda je to odpovídající úrovni českého hospodářství, ponecháváme na názoru každého čtenáře. Podstatné je, že se řadíme mezi ty státy, které zatěžují zaměstnavatele podstatně více než zaměstnance, což není v Evropě absolutně platným pravidlem (viz Irsko, VB, Německo, Polsko). Neboli, hrajeme si na onen alibismus, kdy raději stát vybírá peníze od zaměstnavatelů, aby si zaměstnanci mohli bláhově myslet, že "nás stát tak moc neškube". Snad se někdo bojí o své nezvolení a nechce, aby bylo více věcí vidět. Ale jak již bylo řečeno, nejsme na tom v souhrnu zas tak špatně, zkrátka průměr.

Z uvedených údajů vyplývá, že ČR je z hlediska ceny práce, stejně jako většina transformačních a posttransformačních ekonomik, prakticky nesrovnatelná s průměrem staré EU (EU – 15). Ceny průmyslového zboží jsou sice relativně srovnatelné, ale služby prozatím zaostávají. Kvůli nižší produktivitě práce je postavení těchto zemí v mezinárodním měřítku nadále oslabeno, a to i přes pokračující proces "dohánění" západních zemí vyšším ekonomickým růstem. Vyjádření nákladů práce pomocí parity kupních sil ukazuje na skutečnost, že práce je sice v ČR levnější, ale nikoliv levná. Hlavní konkurenci z hlediska ceny práce ale nepředstavují ani tak podobně levnější noví členové EU, ale země Asie a Afriky, nabízející práci sice podstatně méně kvalifikovanou, zato několikanásobně levnější.
Pozice unijních nováčků by tak měla v blízké budoucnosti patřit kvalifikované, kvalitní práci, která bude prozatím přece jen levnější, než ve starých zemích EU. No, uvidíme.

Informace poskytl Svaz průmyslu a dopravy

A co říkáte na postavení ČR na evropském pracovním trhu vy? Uspěli jsme? Uspějeme? Máme se bát konkurence? Uspějeme i v politické konkurenci?




Další články tohoto autora:
Jiří Šedivý

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku