Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 19.10.2004
Svátek má Michaela




  Výběr z vydání
 >PRÁVO: V minulosti nebo mimo mísu?
 >POLITIKA: Gott a Vondráčková pro policejní stát
 >ARCHITEKTURA: Podzim v Plečnikových zahradách
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Konverze vrchu Mrázovka na park pokračuje
 >VESMÍR: Vedle jak ta jedle
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Dvě vdovy, aneb čas plyne
 >BRNO: Ještě o referendu
 >PSÍ PŘÍHODY: Bloudění za humny
 >POLITIKA: Volební neúčast láme rekordy
 >KNIHA: Český rozhovor v čínském rozhlase
 >SVĚT: Co může dnešní Evropa nabídnout světu
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Anekdoty z německé ekonomiky
 >ÚVAHA: Siréna
 >PENÍZE.CZ: Dupe nosorožec po podepsaných smlouvách?
 >VZPOMÍNKA: Gottwald na stokoruně

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
19.10. Z MÉHO PODKROVÍ: Anekdoty z německé ekonomiky
Albert Salický

Původně jsem zamýšlel pojednat titulek jako rýmovačku o tom, že koncerny VW a Karstadt - Quelle jsou na cestě do… Jenomže jsme slušní lidé a tak si raději povězme pár zábavných faktů ze zpráv poslední doby. Kdo by chtěl více čísel, ať si je najde na webu.

Bylo, nebylo, koncern Karstadt - Quelle (patří tam i Neckermann), řetězec obchodních domů a zásilkových služeb, se najednou a nečekaně dostal do těžké krize. Představenstvo oznámilo tuto novinku jako zprávu o počasí (no, bude pršet, ale co naděláme, že...), nicméně vzápětí vytáhlo z rukávu (nebo z power pointu) plán. Především se zbaví menších nevýnosných filiálek (to je maličkost, jedná se pouze o 77 obchodních domů), ukončí doplňkové aktivity jako fitness centra, logistiku a jiné služby, sebere části zaměstnanců kus platu a ty ostatní propustí. Se sebevědomím připomínajícím funkcionáře KSČ na jaře 1968 prostě mají najednou jasno v tom, co je třeba udělat, aby bylo vše zase natíratelné na růžovo.

V představenstvu koncernu sedí díky prozíravým německým zákonům samozřejmě i odboráři. Ti se na vedení firmy podíleli stejnou měrou jako zlí kapitalisté. Kteří byli ovšem k jejich varovným hlasům, jak se nyní dozvídáme, hluší. Mluví se o tom, že je neschopností vedení ohroženo 20 tisíc pracovních míst (ona to v podstatě fakt není sranda) a tak mají odboráři vlastní koncept. Vše se má nechat jak to je, a ty banky, které na koncernu dosud mocně vydělávaly, mají propad zafinancovat. Dojde-li k prodeji některých obchodních domů, budou odbory souhlasit jen tehdy, když se kupec zaváže nepropustit ani duši. Natož člověka.

Banky na to odpovídají, že jsou ochotny jednat o kreditech až Karstadt prodá těch 77 obchoďáků a propustí 3000 lidí z administrativy. Na obchodní domy by kupci byli, ti však nestojí o jejich personál. Jedná se usilovně. Nebude-li dosaženo kompromisu, půjde koncern do insolvence a možná i do kytek.

Po týdnu jednání předstoupila najednou paní vrchní odborová před své ovečky a oznámila, že došlo k dohodě, budoucnost koncernu je zajištěna a propouštět se v zásadě nebude, nanejvýš se neobsadí místa uvolněná důchodci. Oznámila to se stejným sebevědomím, s jakým Chamberlain přivezl Britům z Mnichova trvalý mír... Já jsem spíše očekával sdělení podobné tomu, kterým se loučil Maxmilián Dráp, když omylem spálil Modrého Mauritia (Až budete číst tyto řádky, nebudu již mezi živými). Karstadt toho spálil víc, a ne omylem...

Podobně legrační dialogy probíhají u Volkswagenů. Šéf Pischetsrieder požaduje v příštích letech redukci nákladů na práci o 30%. Na to odpovídají odbory požadavkem na roční zvýšení platů o 4% a smluvním zaručením pracovních míst. Musí to být nádherná atmosféra, ve které podobné rozhovory probíhají.

Jako na zavolanou si navíc evropský komisař pro volnou soutěž Bolkenstein vzpomněl, že v Německu už od roku 1960 platí zákon, který spolkové zemi Dolní Sasko, největšímu akcionáři VW, zaručuje právo veta bez ohledu na velikost podílu. Tento zákon tedy zcela znemožňuje případné převzetí koncernu jiným kapitálem. A nyní, kupodivu právě v době krize firmy, bude tento zákon postaven před evropský soudní dvůr, protože prý brání tolik proklamované svobodě pohybu kapitálu v Unii.

Volkswagen musel snášet hodně kritiky i za program luxusních vozů. Nešlo ani tak o značky Lamborghini a Bentley, jako spíše o Phaetona. Odpovědí je argument, že značka, která zní v překladu „lidový vůz“, dělá auta pro všechen lid, tudíž i pro bohaté. A ty také nelze jen tak diskriminovat! Připomíná to aféru okolo nového komisaře EU Buttiglioneho. Ten se vyjádřil mimo jiné i v tom smyslu, že homosexualita je odporná a že ženy patří do kuchyně. Příslušná komise si ovšem coby komisaře nepřeje člověka, který má tendenci nějakou skupinu diskriminovat. Což chudáka Buttiglioneho zlobí, protože teď je vlastně diskriminován za své názory, na které má jistě právo, on sám.

Kouzelné je i srovnání produktivity práce v jednotlivých automobilkách. Poslední dobou lze ve všech médiích číst, vidět a slyšet chválu na Toyotu. Prostě to kluci japonský zase jednou dokázali. Toyota jako výrobce vládne v produktivitě i zisku, na druhé straně vedou její auta ve statistikách spolehlivosti. Co si více přát. A tak se probudil i obvykle dřímající dinosaurus General Motors a nařídil svému zlenivělému příbuznému Opelovi omlazovací kůru. Požadována je produktivita srovnatelná s Toyotou. Což bude znamenat propuštění asi 4000 lidí hodně brzo a v budoucnosti ukončení produkce v Bochumi (dalších 6000 zaměstnanců). Produktivita závodu v Eisenachu (nekdejší výrobce Wartburgů) je kupodivu dobrá. Bude to ale spíš zásluhou moderní technologie než východoněmeckých Genossen. No a Zafira ať se dělá v Polsku, určitě bude stejně jako maďarské Suzuki a slovenské Touaregy lepší než španělské Mercedesy Vito. GM chce odbourat jen v BRD minimálně 12 tisíc míst a uvažuje i o zrušení jedné z evropských automobilek. Spíše než Opel by to mohl být Vauxhall nebo Saab.

Zaměstnanci závodu v Bochumi na tuto hrozbu reagovali optimálním způsobem, totiž že přestali pracovat a stávkují. Dovedeme si představit, že tím centrálu GM o své produktivitě práce jistě přesvědčí. Bochumští odboráři požadují garanci pracovních míst a odvolání veškerých reformních plánů GM. Argumentují vtipně tím, že když to jde u Karstadt - Quelle, musí jít u Generálních Motorů taky.

A co na to Volkswagen? Jeho finanční ředitel přišel s objevným sdělením: „Die Realität hat unsere Planung einfach ignoriert. Bei uns brennt an vielen Stellen das Dach" (realita naše plány prostě ignorovala, na mnoha místech nám hoří střecha nad hlavou). Byla tedy objednána u poradenské firmy McKinsey (to není ten Kinsey, co dělal svůj Report o sexu, ačkoliv manažéři Volkswagenu už toho pojebali dost) analýza situace a návrh řešení. A výsledek? Slíbil bych tomu, kdo to uhodne, pivo, ale je to příliš lehké. Mocná poradenská firma po rozsáhlém, přísně vědecky vedeném průzkumu stavu i možností totiž doporučila, aby se chudák VW při vytváření budoucí struktury nákladů orientoval na vzor Toyoty...

Na závěr naprostá chuťovka. Německý ministr financí Eichel oznámil, že musí revidovat otázku státního zadlužení. Ono se totiž na daních vybralo místo o plánovanou miliardu euro více právě o stejnou miliardu méně. Tento podle pana ministra nečekaný a naprosto nepředpokládatelný fakt je především výsledkem zvýšení daně z cigaret. Ačkoliv mělo zvýšení daní samozřejmě přinést vyšší příjmy (jak předpokládají všichni ministři financí od počátku věků), zde to nefungovalo (jak by očekávala většina soudných lidí). Část kuřáků totiž přece jen podlehla zákazům, šikanování, nenápadným nápisům přes půl krabičky a kouření omezila, ti nezlomní pak kupují cigarety za hranicemi.

Mám pocit, že jsem zaslechl něco o zdražování cigaret v Čechách a na Moravě. Ne že by se mě to týkalo, nekouřím už skoro dva měsíce. Přemýšlím ale, kdo bude mít ze zdražení, na které ostatně tlačila sama Unie, prospěch. Když budou české cigarety pro německé a rakouské turisty cenově nezajímavé, budou si je kupovat zase doma, ve své trafice na rohu. Jejich výpadek na českém trhu tuzemci nedoženou a tak se nakonec místo českého fiškuse bude smát berňák německý. A neexistující, nicméně skvěle fungující Úřad pro pomstu za Sudety si tak připíše další body.

Salzburg, říjen 2004




Další články tohoto autora:
Albert Salický

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku