Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 29.10.2004
Svátek má Silvie




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Signály z vesmíru
 >FEJETON: Cesta do noci
 >NÁZOR: Doufám, že příští volby vyhrají komunisté
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Pečení chleba
 >ÚVAHA: Neodbytný Lukašenko
 >POLITIKA: Havlovi gladiátoři
 >PSÍ PŘÍHODY: Jak jsem s Bartem a Iris slavil 28. říjen
 >SPOLEČNOST: Jak „hospodařily“ České lesy?
 >FEJETON: Korfu a kumkváty
 >CHTIP: Sebevrah na střeše mrakodrapu
 >EKONOMIKA: Americké akciové indexy oslabují
 >PENÍZE.CZ: Proč nechci hypotéku s kapitálovou životní pojistkou
 >DOKUMENT: Prohlášení SOCR ČR k návrhu zákona o prodejní době
 >PRÁVO: Co nám ukazuje kauza „Kořistka“
 >AMERICKÝ STAV VĚCÍ 7: K břehům připlout

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
29.10. ÚVAHA: Neodbytný Lukašenko
Ing. Michal Simkanič

Na málokterý problém panuje v našich médiích úplná shoda. Zaplať za to pánbůh, protože právě to je jasným důkazem, že jsme na tom lépe než před patnácti lety - i když plnohodnotná svoboda to zdaleka ještě není. Přesto se i v okamžicích takovéto shody dá pochybovat a snad je to i žádoucí.

Jsem samozřejmě dalek toho, abych běloruského presidenta, který lidu sám sebe vybral na věčné časy, považoval za demokratického politika. I bez přímé osobní zkušenosti pak množství indicií jasně svědčí o tom, že tamní referendum nebylo zdaleka čisté a bez manipulací. Celkem logicky se pak ozývá otázka, jestli by svobodný svět měl tamním občanům přijít na pomoc či ne. Je to složitější než se zdá.

Zatímco v případě Afgánistánu či Iráku nebylo o čem pochybovat a ať už tam byly zbraně hromadného ničení či ne, bylo jasné, že tamní režim je pro své okolí jasnou a nepřijatelnou hrozbou. Tento režim však je primárně hrozbou v podstatě pouze pro své vlastní občany a není úplně jasné, jestli si jej nakonec opravdu nepřejí. Pro nás je těžko představitelné a zvláště po vlastních zkušenostech s komunistickým svinstvem, že bychom si přáli jeho návrat třeba i v jakékoli mírnější podobě. Máme totiž poměrně hodně informací, jasnou zkušenost a možnost srovnávat. I tak se však najde v naší zemi neuvěřitelných dvacet procent reálných voličů, kteří by se mnou nesouhlasili a pro návrat totality soustavně hlasují. Kolik jich pak asi je v zemi, která nikdy neprošla svobodným a demokratickým obdobím a kde možná jen mladá generace, jak jí bývá vlastní, má dostatečný rozhled a ze svého mládí pak vyplývající vůli po změně.

Představme si, že po jakémsi silovém zásahu by se běloruské referendum opakovalo v bezproblémově prokazatelných svobodných podmínkách a dopadlo by řekněme 55 ku 45 pro Lukašenka. Myslím si, že to není nic nemožného. Jak je to potom s právem lidí vybrat si pro nás sebenepřijatelnější společenské uspořádání? Chceme-li zůstat demokraty, pak jim ho těžko můžeme upřít. Není vůbec náhoda, že v této věci nejhlasitěji křičí ti, kteří raději uspořádávají životy druhých a mnohdy mají problém se svým vlastním …

Ing. Michal Simkanič
www.ceskapravice.cz




Další články tohoto autora:
Ing. Michal Simkanič

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku