Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 3.11.2004
Svátek má Hubert




  Výběr z vydání
 >POLEMIKA: President republiky očima Jiřího Pehe
 >GLOSA: Jeden za všechny
 >PRÁVO: Regulace pornografie
 >PSÍ PŘÍHODY: Po čertech chytrý pes
 >SPOLEČNOST: Privatizace nemocnic
 >SVĚT: Dva národy, dvě zdi
 >SPOLEČNOST: Vladimír Hučín – nový fenomen české scény
 >NÁZOR: O opravdu upřímném komisaři
 >EVROPA: Turecko a termiti v Bruselu
 >SPOLEČNOST: Internet pro slepé (1)
 >PENÍZE.CZ: Úvěr za dva roky? Kdepak!
 >SPOLEČNOST: Porost na hlavě a na bradě jako vysvětlení novodobé historie
 >POLITIKA: Národ jako prezidentova hračka
 >ARCHITEKTURA: Červenožlutozelený Hrad
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Táta platí čtrnáct tisíc

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
3.11. POLEMIKA: President republiky očima Jiřího Pehe
JUDr. Zdeněk Holásek

Komentáře k článkům jiných autorů nejsou žádnou slastí a když pak dochází k opakovaným replikám, tak kouzlo mizí, ale tentokrát si opravdu nemohu pomoci. Politolog Jiří Pehe píše často, píše hodně, avšak má to jeden háček: ani náhodou není už dlouhá léta objektivní pokud píše o Václavu Klausovi potažmo o ODS. Aby bylo hned od počátku jasno, pak zdůrazňuji, že nemám žádné výhrady k tomu, když kdokoli vyjádří svůj příklon k té či oné osobnosti nebo k té či oné straně. Fair play se však provozuje tak, že i když komentuji skutky či slova osoby, kterou politicky zrovna nemiluji, neznamená to ještě budu zaslepený a nepřipustím, že i osoba komentovaná má své dobré či silné stránky a také, že má právo na naprosto odlišný názor i na tak vážné otázky, jakými jsou přítomnost i budoucnost EU. A už vůbec není na místě ztrácet soudnost.

Jiří Pehe ve svém příspěvku v Nedivitelném Psu z 2. 11. 2004 Národ jako prezidentova hračka má velký problém s citovým podbarvením a jistou expresivitou některých výrazů při projevech Václava Klause, vadí mu jeho silné výrazy a považuje jejich používání jakož i používání neobvyklých slovních spojení za promyšlenou politickou manipulaci čestného předsedy ODS. Jen ignorant by si skutečně nevšiml některých zvláštností řeči Václava Klause, ale není mně jasné, co špatného může být na Klausově volbě expresivních výrazů v jeho projevech, interview či nejrůznějších vyjádřeních. A vůbec mně není jasné, proč je nutno jak samotný jev – Klausova slova, tak i jejich možný dopad na veřejné mínění démonizovat, jak se pokouší Pehe. Tady stojí za zmínku, že to, co vadí Jiřímu Pehe na současném presidentovi, mu ani náhodou nevadilo u Václava Havla. Zejména nemohu najít politologův zvednutý prst tehdy, kdy Havel ve svém známém projevu v Rudolfinu se květnatě rozhovořil o „blbé náladě“ ve společnosti a státu, což byla slova v té době vyloženě nefér podpásově použitá. Ostatně, Václav Havel byl známý svým příklonem k členům US a ODA a svojí bezvýhradnou podporou jejich špiček a zjevnou nechutí nejen k Václavu Klausovi, ale celé ODS. A troufnu si říci, že jako president nevynechal žádnou příležitost, aby tuto nechuť a naopak své preference projevil, a to i přes zjevný deficit zásadovosti většiny unionistických špiček. Tady Jiří Pehe nikdy nenašel žádnou vadu na působení tehdejšího presidenta a jeho nepokrytě zaujatému způsobu komentování české politické scény.

Když se podívám na dosavadní působení Václava Klause, tak k mému překvapení se nemýlil ten, kdo očekával, že Klaus jako president bude velmi zdrženlivý a velmi opatrný ve svých projevech a vyjádřeních a s výjimkou aféry klecových lůžek, kdy zbytečně považoval za nutné na toto téma svolat zvláštní schůzku s odpovědnými osobami, jen zaujatý člověk bude posuzovat Klause jako nestranného presidenta. Jiří Pehe s tím problém nemá, protože tak presidenta Klause vidět nechce, nehodlá mu připsat žádný kladný bod, i když to je na místě a je bez sebe ze skutečnosti, že Klaus časuje svá slova o tom, že se ho „hluboce dotklo“, když ho premiér Gross neinformoval o tom, že nehodlá odvolat policejního presidenta Koláře v nápadné shodě s předvolebními potřebami ODS. Ani „slůvko slovíčko“ o tom, zda náhodou není legitimní obavou Klause, že v čele policie stojí v ČR člověk typu policejního presidenta Koláře, jehož vztah k odposlechům a jiným zásahům do občanských svobod a práv je skandální a ani slovo o tom, že jestliže president republiky pozve premiéra, ten slušně pozvání přijme, projednají mezi sebou otázku dalšího setrvání podle názoru presidenta republiky nezpůsobilého Koláře, je slušností, aby president republiky byl první, komu to sdělí premiér přímo. Ani slovo o tom, že nevhodné je, že se o tom, že Kolář ve funkci zůstane, po této schůzce president dozví až z médií. Deficit ve výchově na straně šéfa exekutivy je patrně tak drobná vada, že je pod prahem pozornosti a zájmu Jiřího Pehe.

Jiří Pehe je dokonce tak konsternován jednáním Václava Klause, že pateticky žádá, aby premiér Stanislav Gross jasně sdělil národu, že pan president zašel příliš daleko a že ČR vede vláda. Myslí-li to vážně a myslí-li vážně, že by premiér měl presidentovi vzkázat, že má jednat v rámci ústavních pravomocí, pak soudím, že Jiří Pehe klesl dost hluboko, aby bylo možno konstatovat, že ztrácí soudnost. President republiky postupoval v souladu s ústavou a mám dojem, že o Ústavě a Listině práv a svobod ví více, než premiér a jeho chráněnec Kolář dohromady. Představa, že by premiér měl po médiích poštěkávat po presidentu republiky, bagatelizovat jeho znepokojení, zvlášť když je ve hře i možné odposlouchávání a záznam jeho telefonátů a vykazovat ho do patřičných mezí sdělením „národu“, je opravdu absurdní. Gross nic takového neudělal a ví jistě proč nebo přinejmenším ví, že president se choval náležitě a přiměřeně okolnostem. Zaujatost Jiřího Pehe nepřekvapuje, důležité však je, že Stanislav Gross má víc rozumu, než vzdělanec Pehe a nepovažuje potřebné se chovat jako Rambo. Vztah mezi premiérem a jeho presidentem musí být přes významnou rozdílnost vzdělání, politických a životních zkušeností vztahem zdvořilým a klidným. Celá záležitost popisovaná panem Pehe tak proběhla. Teatrální a spektakulární gesta a případně facky patří do hospod a do parlamentu.


Další články tohoto autora:
JUDr. Zdeněk Holásek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku