Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 11.11.2004
Svátek má Martin




  Výběr z vydání
 >SVĚT: Dohadování o identitě a nárocích
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Dělají to schválně
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Číslování nemravných slov
 >SPOLEČNOST: Martinská husa ve Vídni
 >VÝSTAVA: Nedbale elegantní E.daniely
 >SPOLEČNOST: Proč (ne)být vegetariánem?
 >ÚVAHA: Pragmatismus
 >SPOLEČNOST: Do restaurace s hvězdičkou…a srpem a kladivem
 >CHTIP: Jak udělat ženu šťastnou
 >EKONOMIKA: ČNB sazby nezmění
 >PENÍZE.CZ: Argentinská krize a poučení pro Českou republiku II.
 >POLITIKA: ODS - předmět politické segregace
 >ARCHITEKTURA: Baťova úžasná Jednadvacítka
 >POLITIKA: ČSSD potřebuje pragmatismus
 >RODINA A PŘÁTELÉ: První sníh

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
11.11. ÚVAHA: Pragmatismus
Jan Krejčí

Začínají se objevovat hlasy volající po pragmatismu - po účelovém splynutí levých částí politického spektra. Těm starším se nedivím, vyrůstali v určitém prostředí a řídí se svými odvěkými zájmy a instinkty, ale překvapilo mne, že i žáci dnešních gymnasií mají problémy s nasazením pragmatismu v praxi a nedokáží se zorientovat a rozeznat levici demokratickou od levice toužící po krvi a revanši. Vzývají lehkovážně pragmatismus, jako by se nikdy nic nestalo. Vypracoval jsem tedy po vzoru našich otců na téma pragmatismus krátký referát - agitku:

Pragmatismus - účinný nástroj "marxismulenivismu"

Pragmatismem prý už trpěl soudruh Štrougal, blahé paměti. Někdy se to projevovalo tak, že lidé pili mléko z igeliťáku, jindy lidičky, stejně pragmaticky, stáli frontu na banány.
Nejpragmatičtější jedinci, v té době, stávali fronty u TUZEXU a ti úplně nejnadanější pragmatici zvládali dokonce front víc, někdy i tu frontu Národní. Malopragmatici trucovali několik hodin před knihkupectvím a navečer naslouchali chrochtání z rozhlasu. Ti, co nepochopili potřeby pragmatismu vůbec, už měli (pokud přežili) svých deset až dvacet let v kriminále dávno za sebou a tak mohli být i oni zcela pragmaticky rehabilitováni a zapojeni do neutuchajícího procesu, zápasu strany a lidu za lepší příští, do normalizace.
Normy se ovšem mění a tak se začaly pragmaticky nazývat Souborem opatření. Jiné, naprosto nepragmaticky a spontánně přerostly v Perestrojku. Občas bylo i mezi oficiálními pragmatiky slyšet větu: "Nebylo by pragmatičtější je rovnou postřílet?" "Nebylo," ozývali se sametoví, to už by nebylo pragmatické, ale praktické. To už by nebyla Perestrojka, ale Perestrelka a ta bude přeci až po Perestrojce!

Kruciš, mezi námi pragmatiky, to je už opravdu konec té slavné Perestrojky?




Další články tohoto autora:
Jan Krejčí

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku