Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 16.11.2004
Svátek má Otmar




  Výběr z vydání
 >SVĚT: S antiamerikanismem na věčné časy!
 >POLITIKA: Strana žen není žádný nesmysl
 >ARCHITEKTURA: Paternostery, výtahy a jiná vytahovadla
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Do kina - Svět zítřka
 >MÉDIA: Válka o Novu (4.)
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Cesta k 17. listopadu
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Septimánovo napětí, odpor a proud
 >MÉDIA: České seance aneb Trpíme s českými medii
 >PSÍ PŘÍHODY: Neřvi, blbe, rozčiluješ mě!
 >PRÁVO: Co zavinila teta z Orlických hor
 >EVROPSKÁ UNIE: Lež vítězí!
 >MÉDIA: Pavel Šafr a Bratrstvo kočičí pracky
 >ZÁBAVA: Světoví politici reagují na Arafatovo úmrtí
 >KNIHA: Trýznivé tajemství
 >POLITIKA: Senát je na nic a Frantovi smrděj nohy

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
16.11. MÉDIA: Válka o Novu (4.)
Petr Štěpánek

(Ukázka z nové knihy Petra Štěpánka Válka o Novu, která se již brzy objeví na knihkupeckých pultech. Text je dvojnásob aktuální vzhledem k posledním odhalením parlamentní vyšetřovací komise, že Česká republika arbitráž se společností CME skutečně prohrála na základě podvrženého a zfalšovaného důkazu.)

Klíčový „důkaz“

Ale ani „správně“ interpretovaná verze všech událostí, ani svědkyně ochotná potvrdit prakticky cokoli („aby nedošlo k omylu“) by k úspěchu CME možná nestačily. Bylo třeba předložit ještě „předmět doličný“. A tak se jednoho dne ve spisu CET 21 zničehonic objevil i klíčový důkaz: „zápis“ ze Železného návštěvy na Radě 2. března 1999.

Vladimír Železný o tom 14. listopadu 2003 před vyšetřovací komisí vypovídal takto:

... v arbitrážním spisu se však nachází podivuhodný dokument. Stránka z počítačové tiskárny, kterou může kdokoli z vás vyrobit na vašem počítači během deseti minut. Bez podpisu, bez autorizace, bez autora! Tento papír je v arbitrážním spise vydáván za zápis z „inspekčního dne RRTV“, jak hrozivě to zní, ve kterém je volně, velmi nepřesně a s věcnými chybami sledován průběh návštěvního dne 2. 3. 1999. Náhle, jako čertík z krabičky, zde vyskočí vsunutá věta, ve které dr. Železný z ničeho nic sděluje Radě, že hodlá poškozovat ČNTS nebo CME. A světě, div se! Rada na to nijak nereaguje, klidně a téměř přátelsky pokračuje v předchozím dialogu o předpokládaných změnách ve struktuře kolem televize Nova. Konečně je na světě jediný a tedy klíčový důkaz, že Železný měl intenci poškodit CME a také jediný a tedy klíčový důkaz, že Rada svojí nečinností – nebo dokonce aktivně – s ním byla ve spiknutí.

Myslím, že není pochyb, že autorkou tohoto „zápisu“ je bývalá vedoucí Úřadu Rady PhDr. Helena Havlíková. Desítky otázek vzbuzují jiné věci. Jak je možné, že její soukromé poznámky jsou v nálezu arbitráže vydávány za zápis Rady? Jsou její poznámky autentické, nebo je někdo ještě dodatečně upravil? Jak se mohly soukromé poznámky ocitnout ve složce CET 21 na Radě, tj. v šanonech s oficiální dokumentací držitele licence Novy? Kdo je tam zařadil? Jak je možné, že právě tento zápis si protistrana, tedy CME, vyžádala spolu s dalšími dokumenty, aby byly předloženy arbitrážnímu tribunálu? Kdo jí o tom řekl? Proč soukromé poznámky zůstaly v balíku materiálů, které někdo na Radě kompletoval k odeslání advokátní kanceláři Clifford Chance? Jak je možné, že „profesionálové“ z Clifford Chance ani zástupci Ministerstva financí neodhalili kukaččí vejce ukryté v materiálech, které předávali do Stockholmu? Jak je možné, že při jednání ve Stockholmu připustili jejich hrubou desinterpretaci? Suma sumárum: Jak je možné, že klíčový důkaz proti České republice vnesla do arbitráže sama Česká republika, respektive její právní zástupci? Kdo za to nese odpovědnost?

A ještě jednou Železný před vyšetřovací komisí:

Původně jsem z výroby tohoto podvrhu, když jsem ho až po skončení arbitráže poprvé viděl, podezíral CME. Náhle však přišlo prohlášení pana Donatha, mluvčího CME v České republice, ve kterém s jemnou jedovatostí uvedl, že tento důkaz přece vnesla do arbitráže obhajoba České republiky. Jak by ne, když rozvíjela tezi o zločinném Železném, a když klíčový důkaz chyběl, náhle se tedy objevil! Kancelář Clifford-Chance možná ani nedohlédla, jak obratně s tímto padělkem naloží druhá strana. Anebo že by předem věděla, jak naléhavě ten kus papíru druhá strana potřebuje?

V pracovní verzi zprávy Křečkovy vyšetřovací komise z června 2004 se píše:

Tento dokument předložila arbitráži česká strana a z provedených důkazů nejsou okolnosti tohoto předložení zcela zřejmé. Pokud např. svědek L. Zelinka (náměstek ministra financí) ve svém písemném vyjádření tvrdí, že se tak stalo „podle nařízení Tribunálu z 22. 12. 2000 (viz Order No.6), podle kterého byla Česká republika povinna předložit dokumenty uvedené v Revused Reques for Dokuments včetně záznamů nebo jiných poznámek z jednání mezi dr. Železným a Radou ze dne 2. 3. 1999“, lze vyslovit vážnou pochybnost, že by česká strana byla povinna předložit i soukromé neidentifikovatelné a nikterak neověřitelné a neověřené poznámky všech účastníků.

Takový dokument se však v obsáhlé písemné dokumentaci nálezu nenachází. Order No. 6 – Nařízení č. 6 – je ze dne 16. 4. 2002 a vůbec se této problematiky netýká!

Ale i kdyby se tak stalo a česká strana byla, podle nařízení arbitráže a na žádost protistrany, povinna předložit i takové záznamy, zůstává nezodpovězena otázka, jak se vůbec druhá strana dozvěděla, že takový soukromý záznam existuje, jak se dozvěděla jeho obsah, aby mohla požádat arbitráž o nařízení jeho vydání protistranou a jak ta věděla, že obsah tohoto soukromého záznamu je pro ni příznivý a dokládá její tvrzení. Tyto skutečnosti vzbuzují vážné pochybnosti o úrovni důkazního řízení ...

V dalším textu vyšetřovací komise vyjadřuje zásadní pochybnost o tom, „že by Vladimír Železný takto otevřeně, před členy Rady, vyjadřoval v podstatě zákon porušující názory, když bylo zřejmé, že několik členů Rady není jeho záměrům ... příznivě nakloněno, respektive pochybnost o tom, že by tito členové Rady (Milota, Trojan) ponechali takové záměry bez povšimnutí, a ty by „vyšly na světlo“ až při arbitrážním řízení.

Ohledně obsahu tohoto zápisu byla svědkyně Havlíková dotazována i Komisí, ale její výpověď nejen že skutečný obsah zápisu – natož pak okolnosti jeho vzniku – neobjasnila. Vypověděla, že obsah zápisu „v mnohém připomíná“ to, co skutečně napsala, ale současný text, který je obsahem dokumentace arbitráže, nemůže ani potvrdit, ani vyvrátit. Podle svědectví dalších osob, které se arbitráže účastnily (L. Zelinka) však svědkyně autenticitu zápisu při svém slyšení před arbitráží potvrdila. K dalším podrobnostem se svědkyně před Komisí odmítla vyjádřit a odvolala se na závazek mlčenlivosti.

To je další velmi zajímavý moment. Ministerstvo financí již v průběhu arbitráže zavázalo všechny své svědky mlčenlivostí. Pokud arbitráž běží, má to svoji logiku. Už méně pochopitelné je, že mlčenlivosti svědky dodnes nezbavilo, dokonce ani když probíhá vyšetřování. Proč asi?

A co si o tom o všem myslím já? Rada 2. března 1999 přijala statutárního zástupce držitele licence, tedy jedinou osobu oprávněnou jednat za Novu. Vyslechla informaci o reálných aktuálních problémech v největším soukromém médiu v zemi. Souhlasila, že v obecné formě zrekapituluje závěry předchozího správního řízení. Zkrátka normálně pracovala. Interpretace, že se toho dne Rada s Vladimírem Železným spolčila, aby zničila investici Ronalda Luadera – a ještě k tomu za přítomnosti členů, kteří měli k Železnému dlouhodobě velmi kritický vztah, kupříkladu Stanislava Miloty –, je tak dokonale absurdní, že mi nad tím zůstává rozum stát.

RRTV podala v souvislosti s podvrženým klíčovým důkazem trestní oznámení. Těsně před svým odvoláním o tom ještě 1. dubna 2003 rozhodla Rada, ve které jsem zasedal, zrealizovala to Rada, která přišla po nás. Není mi známo, že by se od té doby něco dělo a že by orgány činné v trestním řízení cokoli šetřily. Skoro to působí dojmem, jako by se obávaly, že na něco opravdu přijdou.




Další články tohoto autora:
Petr Štěpánek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku