Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 16.11.2004
Svátek má Otmar




  Výběr z vydání
 >SVĚT: S antiamerikanismem na věčné časy!
 >POLITIKA: Strana žen není žádný nesmysl
 >ARCHITEKTURA: Paternostery, výtahy a jiná vytahovadla
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Do kina - Svět zítřka
 >MÉDIA: Válka o Novu (4.)
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Cesta k 17. listopadu
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Septimánovo napětí, odpor a proud
 >MÉDIA: České seance aneb Trpíme s českými medii
 >PSÍ PŘÍHODY: Neřvi, blbe, rozčiluješ mě!
 >PRÁVO: Co zavinila teta z Orlických hor
 >EVROPSKÁ UNIE: Lež vítězí!
 >MÉDIA: Pavel Šafr a Bratrstvo kočičí pracky
 >ZÁBAVA: Světoví politici reagují na Arafatovo úmrtí
 >KNIHA: Trýznivé tajemství
 >POLITIKA: Senát je na nic a Frantovi smrděj nohy

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
16.11. PRÁVO: Co zavinila teta z Orlických hor
Jan Suchánek

Kdysi dávno jeden tehdy významný politik tvrdil, že je nutno kupónovou privatizaci vysvětlit tak, aby to pochopila každá teta z Orlických hor. Nemám nic proti tetám ani proti horám. Problém je v tom, že mnohé věci jsou mnohým nevysvětlitelné a mnozí se v nevysvětlitelných věcech orientují podle uznávaných autorit. Zde byli podprůměrní vyzvednuti a nadprůměrní vykázáni. Přirozený řád zde byl narušen a toto narušení trvá dodnes.

Tehdy organizátoři a tím z moci úřední i vysvětlovači kupónové privatizaci ji tehdy přizpůsobili připitomělému obrazu svých vysvětlení. Proto dnešní prezident tehdy neuspěl se svými návrhy, které měly mnoho pozdějších negativních jevů eliminovat, a ani se je již nikdy nepokusil obhájit, aby neurazil a vyhnul se dalším nařčením z arogance, kterým si nechápající své nechápání kompenzovali. Tím byli tehdy vlastně vyzváni mnozí strejci a tety k osobní účasti na politickém řešení složitých společenských transformačních procesů, které by jinak ti strejci a tety pouze sledovali z povzdálí a vůbec nechápali. Své politické zástupce volíme ne proto, že něco dokázali, čím by se chlubili, ale jen se zárukou, že stejně jako my ničemu nerozumí.

Důsledkem sklouznutí úrovně vrcholných politiků k tetě z Orlických hor je, že nedávno premiér, ministr vnitra a policejní prezident zruší veřejně § 164 trestního řádu, podle kterého pátého odstavce „činí policejní orgán všechna rozhodnutí o postupu vyšetřování a o provádění vyšetřovacích úkonů samostatně a je plně odpovědný za jejich zákonné a včasné provedení“, když veřejně propírané nezákonnosti svedli na státní zástupce. Nikdo se pak nemůže divit, že ministr vnitra dostal odvahu zajít ještě dál. Nezákonné není protizákonné a proto je nezákonné vlastně legitimní. Proč ne, když tety z Orlických hor jim tak aplaudují za to, že nachytali žižkovský fotbalový klub při tom, že úplatky získal prospěch v tom, že sestoupil z extraligy.

K tomuto článku mne ale přiměl jiný zážitek. Stal jsem se svědkem jak to hrozné zplebejštění našich vládních představitelů roztáhlo své metastázy i mezi ctihodné a nezávislé soudce, které jsme povolali k napravování chyb soudců ostatních. Byl jsem zvědav, jak v zájmu urychlení soudních řízení nebude Vrchní soud vracet odvolání zpět prvoinstančnímu soudu a šel se podívat. Jeden advokát a člen představenstva jedné firmy ukradl této firmě zařízení, které dávalo ročně sedm miliónu zisku, tím, že si je daroval svojí firmě. Vrchnímu soudu si stěžoval, že byl odsouzen k odškodnění okradeného, protože není schopen prokázat, že byl k tomu ukradení okradenou firmou řádně zmocněn, což přiznává, že nebyl, ale že byl zmocněn jinak a že jeho zaměstnanci mohou dosvědčit, že slyšeli o sice nelegitimním ale přece jen zmocnění. K překvapení to Vrchní soud třemi ctihodnými soudci vrátil prvoinstančnímu k dalšímu dokazování. To bude soudce na prvoinstančním soudě koukat, jak se omylem domníval, že striktní a jednoznačné zákonné ustanovení o jednání za firmu platí, když neplatí.

Pozoruhodné na tomto případě je, že oba soudy se shodly, že neplatí ustanovení Obchodního zákoníku, které zakazuje bez souhlasu valné hromady akcionářů bezplatně převést majetek společnosti na firmu člena svého představenstva. Darování zařízení oba soudy prohlásily za bezúplatné a proto se takového bezúplatného darování nemůže zákonný zákaz bezplatných převodů týkat.

K čemu potřebujeme zákony a jejich novely, když se jimi nikdo nechce řídit? Nikdo se neřídí ani češtinou, když ani členové vlády ani soudci nechtějí respektovat synonyma a chtějí naopak zneužít jejich rozdílné vnější formy. Existuje mnoho a sám bych mohl předložit dalších příkladů, kdy s fatálními důsledky jsou významná zákonná ustanovení prohlášena ústavními institucemi za neplatná či výběrově neúčinná. V takovém prostředí se správní šikulové vůbec nebojí. V jednom krajském městě se vypráví, že na tamním krajském soudě bude pěkná čistka, až dodělají toho Berku a budou mít na to čas. Přesto jsem svědkem jak jeden šikovný správce konkurzních podstat naprosto bez zábran jede dál a několik soudců mu v tom sekunduje.

Bylo nebylo. Okradli jeden fond a když zpátky dostal hromadu miliónů, náš správce konkurzní podstaty je místo akcionářům fondu poslal obratem těm zlodějům, protože ty peníze nepatří prý do konkurzní podstaty toho fondu. První soudce dal správci jen malou pokutu. Soudce i správce dělají, že neplatí zákonné ustanovení, že co nepatří do konkurzní podstaty, na to správce nesmí ani šáhnout. Druhý soudce projednával spor našeho správce, který je charakterizován tím, že správce nemá v rozporu se zákonem žádné účetní ani jiné doklady k vedení sporu. Druhý soudce správce při jednání navedl, že má své problémy vyřešit tím, že křivě obviní svědka svědčícího ve prospěch poškozeného. Připomínám, že to je trestný čin. Třetí soudce umožnil správci zařadit do konkurzní podstaty technologickou linku, kterou její současný majitel získal na základě dražby jiným soudem nařízené exekuce, když tato exekuce a dražba dle zákona likvidují veškeré břemena na vydražené věci vázaná. Zákonnému majiteli správce řekl, že ten nezákonný krok neudělá, když dostane tři milióny na ruku. Je samozřejmé, že tito soudci na svých jednáních zakazují účastníkům jednání nahrávat průběh jednání na zvukový záznam, ačkoliv jim zákon takovou možnost vůbec nedává. Také je samozřejmé, že se vše uvedené děje za dohledu státních zástupců a policie.

Zločinnost nebo-li nezákonnost v normální společnosti nepřevládne, protože se nevyplatí. To u nás neplatí, protože závist debatu o tom co se vyplatí či nevyplatí vyloučila a všechny, kterým se vyplatilo, zahrnula mezi podezřelé. V normálních demokraciích zločinnost nepřevládne, protože jsou aktéři nezákonnosti vylučování ze společnosti. U nás jsou věrozvěsti nezákonnosti členy vlády, soudci atd.. Nikdo nevyvrátil, že vyjádření ministra není na jednu stranu ujištěním mafiím, že jim přízeň zůstane zachována, a na druhou stranu varováním postiženým, aby se nepokoušeli dovolat práva. Beznaděj a hnus z té záplavy špíny co se na nás stále valí má přesto řešení. Je to buržoasní demokracie. Tu jsme my naučeni upřímně nenávidět, takže si to zjednodušme. Zachránit to může jen uplatňování konkurence. Jen si vzpomeňte jak nekonkurující si zemědělci nás krmili bílo-zelenými moučnatými bramborami, rohlíky z nekonkurujících si pekáren v nekonkurujících si obchodech byly zásadně gumové a často nefungující barevnou televizi z monopolní továrny šlo získat jen za úplatek. Je našim plebejstvím a cílenou propagandou levicových intelektuálů, že si to nijak nepřipomínáme.

Nejdřív je ke změně poměrů třeba dostat možnost vybírat své volené zástupce v jejich konkurenčním boji o naši přízeň. Mám strach, že žádná z politických stran takové politiky, kteří by chtěli takovou soutěž podstoupit, vůbec nemá. V naší vesnici jsem v souvislosti s krajskými volbami byl osloven jen jednou a to letákem té strany, o které slušní lidé říkají, že je nejmenším zlem. Na tom letáku byla spousta portrétů, snad skoro šedesáti osob, které v nějakém zákulisním stranickém boji získali své pořadí na očekávanou třetinu zastupitelských míst. Nikde žádný kandidát a už vůbec ne dobrovolník, kterého by strana, kterou reprezentují, získala na svoji stranu, jako v souběžných amerických volbách, neklepal na dveře ani netelefonoval. Pro takové kandidáty volby skončili před natištěním toho letáku. Takoví zastupitelé nic k lepšímu nezmění. A to musím opakovat, že oni jsou tím nejmenším zlem, oni se aspoň hlásí k programu, který se od socialistické chudoby distancuje.

Příklad odpuzujícího působení našeho způsobu výběru volených zástupců jsem si uvědomil zase při sledování amerických voleb. Obě americké konkurující si strany byly schopny do několika unijních států poslat po tisících právníků, kteří měli hájit jejich zájem při sledování regulérnosti voleb. Ty tisíce se nestyděli za možnou ztrátu své slušné pověsti. Tady se snad nenajde právník, který by se za sympatie k některé straně nestyděl, aspoň jsem například v souvislosti s nedávným nezákonným porušením základních lidských práv čestného i řádného předsedy té strany o žádném takovém angažovaném hlasu naší právnické obce neslyšel. Není se co divit, mají kvalifikaci a víc informací než strejci a tety z Orlických hor. Přesto i zde je to signifikantním znakem absence konkurence tentokráte v právnické obci, kde nezávislí právníci bez konkurenčního zápolení v jejich komoře parazitují na monopolu právníků placených státem.

Pokud nezměníme volební systém a nezačneme důvěřovat svobodnému trhu a chránit konkurenční soutěž jako nejvýznamnější symbol svobody, pak to má ještě další řešení. Pokud orgány činné v trestním řízení za úplatu poskytují nezákonně ale ne protizákonně ochranu zločincům, pak je za ochranu před zločinci musíme uplácet taky. Musíme je dokonce přeplatit. Mnozí si to již určitě úspěšně vyzkoušeli se zdravím, vzděláním a sociální péčí zadarmo, kterých není dost pro všechny. Proč by stejná pravidla neměla platit i pro bezpečnost zadarmo, když Špidla před svým nástupem do premiérské funkce učinil z teze, že „bohatí si mají chránit svůj majetek sami“ úspěšné volební heslo. A za bohatého se dá označit každý, kterého zloději k okradení vytipovali.




Další články tohoto autora:
Jan Suchánek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku