Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 18.11.2004
Svátek má Romana




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Zruší Stanislav Gross ČSSD?
 >SVĚT: Případný půvab izolacionismu
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Můžou i zabít
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Šeredná krasavice
 >MÉDIA: Radio Beat ve spárech reakcionářů!
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Tři zastavení Zvětšeniny
 >POLITIKA: CVVM mezi realitou a manipulací
 >PSÍ PŘÍHODY: Jak se Róňa zase ztratil
 >EKOLOGIE: Jak je to na bavorské straně?
 >ŠUMAVA: Bůh je mrtev!
 >ZDRAVOTNICTVÍ: Návrh koncepce - chraň nás Bože, jestli jí to projde
 >PENÍZE.CZ: Stavební spoření: naložte se státní podporou co nejlíp
 >SPOLEČNOST: Příliš mladí na gheto?
 >DOKUMENT: Školství politiky nezajímá
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Mohlo to být jinak

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
18.11. EKOLOGIE: Jak je to na bavorské straně?
Radovan Holub

Se zájmem jsme si přečetli článek Ivana Breziny s názvem Odpůrci zásahů proti kůrovci na Šumavě usvědčeni ze lži, uveřejněný v internetovém listu Neviditelný pes. Zajímavé jsou i reakce čtenářů, z nichž vyplývá, že se nedají zas až tak snadno oblafnout. Pan Brezina tentokrát zvolil jednoduchý trik. Píše, že Němci v bavorské části Šumavy ve svých lesích přehodnotili princip nezasahování do přírodního vývoje a začali bojovat s kůrovcem. Toto zjištění je nutno korigovat. Národní park Šumava sousedí za prvé s Národním parkem Bavorský les, kde se už několik desetiletí proti kůrovci nezasahuje (kromě ochranného pásma kolem jádrové zóny) a jak to vypadá, tak se zasahovat nebude. Za druhé má Národní park Šumava za souseda Bavorské státní lesy, polesí Neureichenau, kde je ze zákona povinnost zasahovat proti tzv. hmyzím škůdcům. Podotýkáme, že obě tyto kategorie lesa jsou hospodářsky a filozoficky nesouměřitelné. Státní lesy tu jsou od produkce dřeva, národní park je tu pro zajištění co možná nerušeného průběhu přírodních procesů. Proto také Brezinou citovaný odhad škod po blokádě na Trojmezné ve výši 15 mil. Kč je mimo, protože škodu na porostech lze tímto způsobem odhadnout jen v hospodářském lese. A to národní park z principu není.

V sousedním Bavorsku se jasně rozlišuje mezi národním parkem a ostatními kategoriemi lesa. Proto se citovaný ministr Josef Miller zrovna tak staral o NEZASAHOVÁNÍ v Národním parku Bavorský les, když byl Národní park Bavorský les ještě v jeho kompetenci. Zrovna tak, jako se dnes stará o ZASAHOVÁNÍ v hospodářském lese. Citovaný Millerův dopis na ministra Palase je proto logický: Pokud jsou v hraničních porostech Trojmezné kůrovcem napadené stromy a v Národním parku na naší straně je prostě nelze kácet, jde ministru Millerovi o to, jak uchránit bavorské lesy před naším a jejich kůrovcem. Přesně tak, jak to píše v jedné z reakcí Olga. Snaha bavorského ministra je z právního hlediska zcela legitimní a logická, ale vzhledem k rozdílným kategoriím lesa podél státní hranice obtížně realizovatelná. Ano, ochranné pásmo by bylo řešením, ale dovede si někdo představit, jak by to po vykácení teoretického 500m širokého pruhu na hřebeni při teoretickém totálním postupu kůrovce (což se neděje) mohlo dopadnout? To by se de facto rovnalo likvidaci našeho pralesa.

Celkově: Panu Brezinovi se podařil husarský kousek: zaměnil dvě kategorie lesa a vytvořil zdání, že na bavorské straně se začalo zasahovat a že jen ti hloupí Češi zaspali a stále nezasahují… Pravda je tato: Na bavorské straně ve STÁTNÍCH LESÍCH se nikdy zasahovat nepřestalo a v NÁRODNÍM PARKU se nikdy zasahovat nezačalo. Jinak ještě poznámka k dalšímu průběhu diskuse: tzv. "suchý les", který na některých místech obou parků díky nezasahování skutečně vznikl, je vizuálně opravdu nepříjemný. Ale toto má dvě strany. Uschlé staré stromy ještě neznamenají konec lesa. I suchý les má svou krásu. Zejména když sledujeme masivní přirozené zmlazení kolem kmenů jak stojících, tak i padlých stromů, jak v našem, tak v bavorském parku. Jak píše pupu, určitě je tato metoda z přírodního hlediska zajímavější a hlavně je kompatibilní s národním parkem!

Radovan Holub
mluvčí NP a CHKO Šumava




Další články tohoto autora:
Radovan Holub

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku