Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 27.11.2004
Svátek má Xénie




  Výběr z vydání
 >PRÁVO: Pozdě, ale přece
 >MOBY DICK: Textárenské pokladny
 >FEJETON: Jak Jaroslav kontroloval kameru
 >ZDRAVÍ: Novoroční předsevzetí nekouřit
 >AFRIKA: Somálsko - země, kde se prezident bojí vládnout
 >SPOLEČNOST: Pekelníci, koledníci a jiná pakáž
 >HUDBA: Laibach propaguje nové CD i v Praze
 >CHTIP: Kdyby Microsoft vyráběl auta...
 >PROFIL: Ivan Dejmal
 >ZDRAVÍ: Zanikne v Praze několik porodnic?
 >SPOLEČNOST: Chybička se vloudila aneb Je ve víně (nejen) pravda?
 >PRÁVO: Vražda bez mrtvoly a přebytečná mrtvola
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Vodovod
 >ZDRAVÍ: S marihuanou proti handicapu
 >PSÍ PŘÍHODY: Noční hnusy

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
27.11. PROFIL: Ivan Dejmal
Petr Horák

"Jaderná elektrárna ovlivňuje občanská práva, svobodu a demokracii, protože vláda pak nikdy nemůže připustit takovou míru svobody, aby občané mohli říct ´my nechceme tuhle elektrárnu´."

Autorem výroku není nikdo jiný než (ve své době) známý kritik dostavby Jaderné elektrárny Temelín Ing. Ivan Dejmal, ministr životního prostředí v české vládě v letech 1990 - 1992.

Ústečák Ivan Dejmal se narodil těsně po válce, roku 1946. Poté, co se vyučil zahradníkem a vystudoval střední zemědělskou technickou školu, chtěl studovat na Vysoké zemědělské škole. Z té však byl pro své politické názory v roce 1970 vyloučen. Jak dokážou následující řádky, měl za sebou poměrně pohnutý osud, když mu bylo po "sametové" revoluci v roce 1989 povoleno dostudovat zemědělské krajinářství na Vysoké zemědělské škole - čtyři roky strávil ve vězení, poté pracoval jako dělník, podepsal Chartu 77 a vydával samizdatový časopis Ekologický bulletin. Pro jako mnoho jemu podobných znamenal i pro tohoto krajinného ekologa rok 1989 významný zlom - stal se ministrem životního prostředí. V této funkci se mu podařilo prosadit významný zákon o ochraně přírody a krajiny.

"Na rozdíl od technických možností vývoje zabezpečovacích zařízení nelze ve zvýšení spolehlivosti lidských výkonů žádný pokrok očekávat, jak ukazují britské sociologické výzkumy, již současný výcvik a provozní praxe obsluhy jaderných zařízení zdaleka překročily míru únosnosti pro člověka. Přišly s otřesným zjištěním, že v místech koncentrace britského jaderného průmyslu se díky charakteru jím nabízené práce vytvořily ostrovy totalitního myšlení a společenské praxe v jinak po staletí hluboce založené demokratické společnosti."

Ivan Dejmal je od počátku členem komise, která rozhoduje o udělení titulu Ropák roku. Tato cena, pojmenovaná podle hlavního hrdiny "dokumentu" Jana Svěráka (Petroleus mostensis neboli ropák bahnomilný), je od roku 1994 udělována jedinci, jež se nejcíleněji snažil o devastaci životního prostředí v ČR. Osmičlenná komise vybere z kandidátů, navržených veřejností, tucet "šťastlivců", mezi nimiž vybere 115 - ti členná komise vítěze. Stejná komise vybírá od roku 1995 i Zelenou perlu - tzn. nejvíce protiekologický výrok. V obou případech dostane vítěz pamětní plakát. Iniciátorem ankety je ekologická organizace Děti Země.

"Možnost rozvoje ekonomiky se musí přizpůsobit našim zásobám. Suroviny a energie by měly být zvláštními komoditami podléhajícími omezení."

Ing. Ivan Dejmal je rovněž zakladatelem a předsedou Ekologické společnosti, jež působí v rámci tzv. Zeleného kruhu, jehož součástí je řada dalších českých ekologických organizací, a která sídlí na adrese:

Kamenická 45 170 00 Praha 7

V polovině 90. let byl ředitelem Českého ústavu ochrany přírody. Stal se členem čestné rady Dětí Země, jejímiž členy jsou kromě jiných i Erazim Kohák nebo Vladimír Merta. V roce 2000 obdržel společně se inženýry Jiřím Hanzelkou a Miroslavem Zikmundem, Nadací Face, Jaroslavem Hutkou, Drahomírou Fajtlovou, Prof. Ing. Rudolfem Zahradníkem, DrSc. a Mgr. Janem Dusíkem cenu ministra životního prostředí za celoživotní dílo a úsilí o prosazování zásad ochrany životního prostředí, ochrany přírody a krajiny i trvale udržitelného rozvoje.

"Moc je dobrá, když vím, k čemu ji chci použít - a v politice jde vždy nakonec o otázku moci."

Ivan Dejmal vystupuje proti výstavbě přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku, již chce vybudovat Povodí Odry jako ochranu proti povodním. Pro dokreslení je názorového spektra - vyslovuje se pro kácení kůrovcem napadených stromů v NP Šumava.

V současnosti je o Ivanu Dejmalovi nejvíce slyšet v souvislosti s jeho členstvím ve Straně zelených. Jako člen tzv. Brandýské iniciativy pomáhal s její obrodou v roce 2002 (v rámci tzv. Tmavozeleného proudu). V zimě roku 2004 založil spolu s novinářem Petrem Uhlem v rámci Strany zelených tzv. Otevřenou platformu, jež vystoupila proti vedení strany, reprezentovanému předsedou Janem Beránkem a Jakubem Patočkou. Ta ukončila svou činnost v předvečer sjezdu SZ, jež se konal 11. září 2004 a na němž Jan Beránek těsně uhájil svou pozici proti Petru Štěpánkovi. Rozpory ve Straně zelených byly tenkrát takového rázu, že člen strany Dejmal doporučoval voličům, aby ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2004 volili Stranu pro otevřenou společnost jakožto jediného představitele zelené politiky v České republice.




Další články tohoto autora:
Petr Horák

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku