NEVIDITELNÝ PES    //   EUROPE'S   //    ZVÍŘETNÍK   //    BYDLENÍ   //    EKONOMIKA   //    VĚDA   //    SCI-FI   //    SWNET
  
Čtvrtek 26.10.2000
Svátek má Erik

 Hledání:
 Výběr z vydání:

FILM: Romeo musí zemřít

CHTIP: Co znamenají zkratky politických stran

MEJLEM: O patálii s bankomatem, o vězních v Jiřetíně, o recesistickém tričku, o školství, o švindlech ve vodárnách

RODINA A PŘÁTELÉ: Záhada se záložními zdroji snad vysvětlena

PSÍ PŘÍHODY: Vítání po dlouhém, předlouhém výletu

ČAS: Jakou má hodnotu?

EKONOMIKA: UMTS, aukce, soutěž krásy a TV Nova, jak se to rýmuje

BYDLENÍ: Paneláky

ŠAMANOVO DOUPĚ: Vítězství české tyranie

DOKUMENT: Projev Jiřího Payna v senátu

SLOVENSKO : Zloději ještě nikdy nechytli zloděje

POLITIKA: Poslanecká imunita, neb jak se dělá politika v Čechách

LITERY: Zjevení mobilu

DOKUMENT: Zpráva helsinského výboru

CESTUJEME: Rady pro americké turisty ve Francii
 Rubriky:
Svět
Politický cirkus
Rodina a přátelé
Bartovy příhody
Zábava
Kultura
Společnost
Doprava
Historie
Mejlem
Ekologie
Internet
Drogy
Telekomunikace
Média
Politika
Šamanovo doupě
Mrožoviny
Litery
Slovenská kronika
Stručně
Kronika dne

TOP 50, TOP 100
Archiv vydání
Stálice

 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost >> Telekomunikace

26.10. EKONOMIKA: UMTS, aukce, soutěž krásy a TV Nova, jak se to rýmuje
Vojtěch Kment

Přehled názorů

Posledních pár měsíců sleduji spíše papírový, nežli webový tisk. Asi před dvěma týdny otiskly HN článek předsedy US p. Kühnla, jenž kritizoval ČSSD za to, že počítá při rozdělování UMTS licencí s celkovým příjmem pouze asi 20mld., při předpokladu dražení jedné licence a přidělení zbývajících 3 licencí současným GSM nějakou zvláštní dohodou. Dle jeho odhadu by stát mohl při dražbě všech licencí získat 80 mld. Kč. Nedražením tedy stát přijde o cca. 60 mld. Kč.

Asi týden poté vyšel tamtéž článek bývalého a t.č. stínového ministra dopravy a spojů p. Římana (ODS), jenž v úvodu pravil, že článek p. Kühnla je úplně nesmyslný, jím uváděná čísla jsou pak prý hausnumera. Argumentoval, že by tak na českém trhu mohlo vzniknout až 7 různých mobilních operátorů, což by prý malý český trh neunesl (paralelní pokryvné infrastruktury jsou zřejmě drahé). Že je však praktický problém, za jakou cenu přidělit licenci současným existujícím operátorům. Na závěr článku pak navrhl metodu, při níž by se první licence vydražila volně a cena z ní vzniklá by se stala základem pro vyjednávání s existujícími operátory. Pokud by ji odmítli akceptovat, mohly by se zbylé licence dál volně dražit. Nevím, zda je autorem nápadu, píši, co jsem přečetl.

Mezitím probíhalo jakési handrkování o rozpočet mezi ČSSD a ODS, jemuž jsem přes tisk při vší dobré vůli neporozuměl. Jeho výsledkem mimo jiné bylo, že se díky ODS budou (údajně) volně dražit všechny 4 licence! HN uvedly několik názorů pro a proti, s tím, že metody, při nichž by se cena sjednávala s operátory jinak, než dražbou, vcelku malebně a případně nazvaly soutěží krásy. Otiskly dokonce i jeden krajní názor, že současní operátoři mají "morální" nárok na licenci UMTS zdarma.

K zmiňovaným důvodům proti dražbám patří i to, že se tak operátorům zvyšují náklady, které promítnou do cen, jež zaplatíme my - potenciální zákazníci. Rovněž se operátorům zvyšují rizika, zhoršuje úvěruschopnost, kredibilita, apod. Jako argument pro dražbu bylo uváděno většinou pouze to, že je to jediná průhledná metoda, při níž nehrozí korupce. Popřípadě, že je to jediné čisté tržní řešení. Mezitím jsem se juknul na psí web a narazil na článek Kühnlova partajního kolegy, p.Mlynáře (viz: http://pes.internet.cz/clanky/7064_0_0_0.html), z něhož jsem nebyl ani ryba, ani rak, protože kritizoval "virtuálnost" licenčních peněz, jimiž ODSČSSD chce látat deficit, tvrdíce, že ideální metoda neexistuje, avšak nakonec doporučující výše uvedenou Římanovu metodu, s tím, že ve vládě jí je nakloněn pouze Mertlík.

Nuže, rád bych k tomuto zmatku připojil pár svých poznámek, jež Vás buďto uvedou v chaos ještě větší, nebo naopak:

Proč dražit?!

I. Precedent Německa

Za prvé - Němci dražili a vydražili dost. Němci nám mohou být nesympatičtí, ale nejsou zpravidla hloupí a s tržní ekonomikou mají delší zkušenost, nežli my. To bych bral minimálně jako známku toho, že je třeba začít přemýšlet.

II. Precedent TV Nova

Za druhé - proč se vlastně licence draží? Na toto téma jsem si kdysi pro sebe vypracoval ekonomickou mikroesej (viz níže), jež souvisela s kauzou TV Nova, u níž se zastavím, jako u mé (a možná nejen mé) precedentní zkušenosti. Jistý p. Čulík z Glasgow, provozující webzine zvaný BL si totiž všiml, že zatímco v EU se licence pro soukromé televize draží v aukci, v ČR ji skupina šesti podnikatelů dostala přidělenu od parlamentu zadarmo. Skupina však neměla peníze, takže si nalezla finančního partnera z USA - p.Laudera, s nímž vytvořila druhou servisní firmu, propletla se s ní smlouvami, a jak při jednom svém "Volejte řediteli" vedoucí osobnost - p. Železný vyjevil, získala potřebný vstupní investiční úvěr od České spořitelny, pravděpodobně tak, že byl ručen aktivy p.Laudera. Americký partner postupně vykoupil podíly skoro všech společníků servisní firmy, každému po cca. 30 mil. Kč. Panu Čulíkovi z Glasgow se toto nelíbilo a argumentoval, že tyto peníze byly v podstatě "koupí" licence, která se měla správně dražit, a že to všechno šlo na účet daňových poplatníků. I nasměroval jsem pana Č. na příslušného poslance sněmovny s tím, aby jej dopodrobna informoval o západních zvyklostech (nejlépe velkobritanských), aby naše podinformovaná sněmovna nabrala vhodnější kurs regulace a licencování soukromých televizí. Bohužel, při první telefonické kontaktáži došlo zcela na počátku k naprostému faux-pas ze strany p. Čulíka, jenž se namísto smluvení schůzky a pokud již ne dobročinné (jak se BL profilují), pak tedy fifty-fifty informační výměny, začal rovnou vyptávat na nějaké privátní informace dotyčného. Čímž se komunikace Anglie-Čechy utla, aniž by začla a jediným výsledkem bylo, že se se mnou nechtěla bavit ani má domácí klika od dveří, popularita i důvěryhodnost BL i českého parlamentu je pak nadále rovněž tristní. Jaké to maličkosti rozhodují o dějinných zvratech, resp. nezvratech. Mohlo to něco změnit na osudu TV Nova, kdyby onen rozhovor proběhl jinak?

Pak spolu pánové Železný a Lauder přestali mluvit a pí. Kašpárková posléze v jedné knize (jež světe div se, vyšla nějak dokonce i v staré dobré Anglii a Kašpárková je tam při vernisáži vyfocena s Viktorem Koženým, jenž si v knize zjevně v dobrém rozpoložení listuje) vylíčila různé podnikatelské praktiky, jako je obkličování dalšími dodavatelskými firmami, jež z TV Nova údajně měly již dřív odsávat peníze, aby se nedostaly do spárů investora, tj. p.Laudera. Naznačuje se, že tyto pravomoci a prebendy by zřejmě plánovanou akvizicí Švédy padly a že toto bylo pravým důvodem rozkolu a tvorbou novější Novy. Pan Lauder se proto rozlobil, zašel za svým americkým poslancem, otiskl inzerát a zažaloval koho jen mohl, včetně českého státu, jenž se ho snaží uklidnit tím, že mu v poslední době nabízí zase zdarma TV Prima. Nehodlám se stavět na tu, či onu stranu v daném sporu, nicméně je zřejmé, že smluvní propletenec a problémy by nevznikly, kdyby bývala byla daná televizní licence kdysi dražena, byť třeba vzhledem k tehdejším nejistým výhledům možná i za jen málo peněz. A kdyby v ČR existovalo rozumné právní prostředí.

III. Co s přirozenými oligopoly?

Teoretická ekonomická mikroesej.

Vysílací licence k televizím (podobně jako nyní k UMTS sítím) se musí dražit proto, že jich je málo, zatímco případných firem majících zájem je využívat, zpravidla více. To dá rozum, že. Takhle jednoduše nedá!

Proč je firem majících zájem využívat licence na kmitočtová spektra víc, než těch spekter? Protože spekter je konečně mnoho, zatímco ony firmy předpokládají, že existuje větší agregátní zájem (poptávka) využití spektra zákazníky, než je onoho spektra celkem k dospozici (limitní nabídka). Kdyby firmy předpokládaly, že celková poptávka je menší, než celková nabídka, do oboru by se vůbec nehrnuly, nebo skončily jako satelitní systém IRIDIUM.

Čili získáním licence na část spektra mohou později toto spektrum dále přeprodat za vyšší částku konečným uživatelům, tj. nám. Pochopitelně musí spektrum vhodně rozdrobit a přetvořit a podat do forem služeb a koncových zařízení, o které je/bude onen zájem.

Pokud je onen všemi předpokládaný převis poptávky, pak cena, za kterou nám je přeprodají, vůbec nezáleží na straně nabídky (protože ta je limitně omezená), ale jen a pouze na straně koupěschopné poptávky, tj. nás! Čím víc budeme chtít služeb a pásma, čím více za to budeme ochotni platit, tím vyšší ta cena bude (u televizí ji platí inzerenti). Teoreticky by sice bylo možné cenu státem regulovat, ale pak budou nutně pořadníky, nebo přídělový systém (známe ze socialistického SPT). Pochopitelně závisí i na schopnostech firem, jak sítě implementují, jaké služby a jak nám je nabídnou (podobně jako Nova není Prima). Nicméně je zřejmé, že zde existuje určité ziskové surplus, které plyne čistě z předpokládáného převisu poptávky nad možnou nabídkou, jež bude srovnáno omezením poptávky akorát dostatečně vysokou cenou.

Takové prostředí není ideálně tržní hned ve dvou aspektech (a tím se liší od běžných živnostníků, kterým by licence za možnost pracovat hrozit neměly). Za prvé nabídka je limitně omezená a nelze ji zvýšit ani časově dlouhodobým rozvojem konkurence, ale pouze substitucí za něco podobného. Za druhé - existuje jenom relativně malý počet konkurenčních firem - oligopol. Obojí nahrává tomu, že prodejní ceny služeb se vyšplhají k oligopolním, nebo dokonce monopolním cenám. Bez ohledu na to, jaké budou náklady s budováním a provozem sítě, operátoři budou mít tendenci stanovit takové ceny, které jim maximalizují zisk a konkurenční faktor bude mít jen velmi omezený vliv, o možném vlivu státu nemluvě. Jak dopadly pokusy předsedy poslanecké sněmovny p.Klause o kartelovou dohodu snížení cen pohonných hmot v případě snížení spotřebních daní státem, jsme měli možnost vidět před pár dny. Nijak.

Investor (firma, banka) má zájem o maximální zisk. V běžném tržním prostředí se investorům daří realizovat jenom průměrný zisk, který bývá v řádu jednotek procent. Podnikáni v oboru UMTS slibuje díky uvedenému mechanismu zisk mimořádný, vyšší. Není náhodou, že třeba Eurotel je jednou z nejziskovějších firem v ČR, při velkém objemu obratu, a to vůbec nevíme, jak efektivně utrácí. Kmitočtové spektrum má povahu omezeného přírodního zdroje, jenž je v tuto chvíli "vlastněn" českým státem a jenž jeho využití na určitou dobu pronajme určitým firmám. Vzniká otázka, kdo má právo realizovat tento mimořádný zisk. Inu ten, kdo nabídne nejvíc! Že se mu tím sníží jeho zisk na míru obvyklou, nebo jen mírně vyšší, než je obvyklé? To přeci není problém náš - potenciálních budoucích zákazníků, ani občanů ČR, ale jen a jen jeho.

Zohlednění současných operátorů by teoreticky aukce měla provést samočinně tak, že tito operátoři již mají určitou infrastrukturu v ČR vybudovánu a přibalení další sítě by pro ně mělo znamenat menší náklady, než budování čtvrté - nové sítě na zelené louce. Ergo - současní operátoři by měli být schopni nabídnout za licenci více peněz, než nový operátor (ale přesto by měli realizovat vyšší zisk, než tento nový operátor).

Takže z výše uvedených důvodů jsem já osobně pro dražbu všech 4 licencí tak, jak se nakonec ČSSD s ODS snad dohodly. Zbývají nezanedbatelné technické problémy provedení aukce, které by měly bránit tomu, aby se jí účastnil někdo nesolventní či nesolidní, jenž by pouze iracionálně, či z globálních soutěžních důvodů, šrouboval cenu. Empatii vůči operátorům-investorům bych projevil v tom, že bych jich pozval co nejvíce, podal jim jasné informace, pomohl jim co nejvíce snížit jakákoliv možná další rizika - jasné legislativní podmínky licence, jasná regulační pravidla oboru, vymahatelné právo, co nejnižší politická aj. rizika.... Čím menší přídavná rizika investora (která např. byla u TV Nova značná), tím více nám investor může za licenci totiž nabídnout. V Německu stát vydražil licenci za cca. 600 DEM na občana. Vzhledem k slušné mobilní penetraci v ČR, avšak nižší koupěschopnosti, ovšem s výhledem jejího zvýšení po integraci do EU, bych od boku střelil, že lze očekávat dražební cenu na zhruba 1/3 až 1/2 výši vůči Německu, čili okolo 40-50 mld. Kč celkem.

Šedá je ovšem teorie a zelený strom života, takže někdo může mít promyšlenější argumentaci, než uvádím. Třeba ve smyslu, že je lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše. Nebo, že je v mém uvažování nějaká chyba....

Vojtěch Kment




Další články tohoto autora:
Vojtěch Kment

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: